Dny lidové architektury vyzývají k lepší ochraně vesnických památek

Dnes začínají Dny lidové architektury. Chtějí upozornit na cenné vesnické památky a jejich nedostatečnou ochranu. Česká republika se pyšní 61 vesnickými památkovými rezervacemi. Nejvíc jich je v Jihočeském kraji.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kostelní náměstí ve Vrchlabí

Kostelní náměstí ve Vrchlabí | Foto: archív Správy KRNAP, Kamila Antošová

Roubenky, hrázděné domy, selské usedlosti a mnoho dalších staveb můžeme označit pojmem lidová architektura.

„Jsou to stavby, které jsou na venkově, někdy i na předměstí. Nějakým způsobem sloužily k hospodářskému provozu a bydlení. Vznikly buď vlastní prací majitelů, nebo většinou to jsou různí řemeslníci, kteří v té vesnici žili, nebo z vesnického prostředí vzešli,“ říká Pavel Bureš z Národního památkového ústavu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Památky lidové architektury připomněla redaktorka Eva Rajlichová

„Je tam spousta věcí, které byste ve městech nebo na církevní architektuře nenašli. Jsou to věci, které souvisejí se životem vesnických lidí. Jsou tam různé motivy a prvky – například srdíčka, kytičky, i osoby lidí jako třeba oráč,“ vysvětluje Bureš.

Na památky, které jsou mnohdy jedinečné, chtějí upozornit i Dny lidové architektury. Jejich zahájení je tak trochu symbolické. Připomínají i to, že se před 200 lety narodil Jakub Bursa. Ten se proslavil originalitou a svérázným přístupem při budování vesnických staveb.

„Tento chlapík, který se narodil před 200 lety v Dolních Nakvasovicích, což je vesnička u Vlachova Březí, se u otce vyučil řemeslu a byl strašně kreativní. Stejně jako další zedničtí mistři se inspiroval městskou architekturou – například barokem, věcmi doma i ve světě, oni jezdili do světa,“ představuje osobu Jakuba Bursy Oldřich Janota z agentury Foibos, která Dny lidové architektury spolupořádá.

Bursa byl jedním z prvních zedníků, kteří začali průčelí vesnických usedlostí zdobit do plochy rozvinutým štukovým dekorem.

Skanzen Zubrnice - mlýn Týniště | Foto: Tomáš Ledvinka

Hospodyně určitě ocenily i technické novinky, se kterými slavný zednický mistr přicházel. Třeba místo černých kuchyní zřizoval sporáky s tahovými komíny.

Řada cenných lidových staveb je v současnosti v soukromých rukou. Opravovat je, není snadné.

„Vezměme například střechu. Tradiční krytina, když vezmu poslední fázi lidového stavitelství, používala pálenou krytinu, většinou bobrovky nebo tašky tohoto typu. A ta bobrovka je nejdražší taška, kterou dneska můžete pořídit,“ říká Bureš.

Česko se může pochlubit řadou krásných památek lidového stavitelství. Ústecký kraj se pyšní jedinečným souborem lidových staveb v Zubrnicích. Moravskoslezský třeba kosárnou v Karlovicích. Za pozornost stojí i štítové domy ve Vrchlabí, které patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších. Na krásně zachované vesničky narazíte i při výletu na Kokořínsko.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme