Dvacetileté partnerství s UNESCO umocňuje genia loci Českého Krumlova
Když se před dvaceti lety v Českém Krumlově dozvěděli, že město spolu se zámkem zapíšou v Paříži do světového seznamu UNESCO, bylo to velká událost. Společně s Prahou a Telčí byl Český Krumlov mezi prvními z českých měst, kterým se takové cti dostalo. Nikdo ale tenkrát netušil, co takový zápis na prestižní listinu s poklidným příhraničním městem udělá.
Vodáci spokojeně obeplouvají po řece Vltavě Český Krumlov a kochají se pohledem na zámeckou věž. Možná ani nevědí, že Český Krumlov slaví dvacítku čili dvacet let na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
Dnešní „dvacítky“, které Český Krumlov navštěvují, toho ale o městě mnoho nevědí. Mezi zajímavosti váhavě řadí medvědy či otáčivé hlediště.
Z takových odpovědí asi nemá velkou radost dnešní místostarostka Jitka Zikmundová. Do Českého Krumlova přišla přesně před 20 lety a celou dobu pracovala v cestovním ruchu.
Co přineslo Českému Krumlovu dvacetileté partnerství s UNESCO, zjišťovala s mikrofonem redaktorka ČRo Pavla Kuchtová
„Z té původní, šedé turistické popelky si tady pamatuji všeho všudy náš seznam ubytovacích zařízení o třech hotelích. Když se podívám dnes, kdy je tady 4 500 lůžek, tak ta čísla hovoří sama za sebe,“ říká hrdě Jitka Zikmundová.
Jenže zvýšený zájem turistů o malebné město s druhým největším hradem a zámkem v České republice některé místní občany zase tolik netěší. Jiří Bloch je památkář a dvacetileté soužití s valícími se davy dnes převážně asijských a rusky mluvících turistů ho trápí.
„Největší problém jsou krátkodobí turisté. Čím kratší doba, tím větší tendence upravit sterilně to město, aby ta základní kulisa vypadala krásně,“ říká Jiří Bloch.
Jiní se ale s turisty a pro turisty naučili žít. Jedním z nich je třeba Vlasta Votřel, který už dvě desítky let provozuje osobitou Hospodu Na Louži. Klasický hostinec prvorepublikového střihu se vedle nejvýznamnějších památek dostal i do bedekru o Českém Krumlově.
„Brali nás útokem a my jsme kmitali. Byli jsme amatéři. Teď se musíme hodně starat o to, abychom uspokojili kvalitou,“ popisuje s nostalgií Vlastimil Votřel a dodává, že podle jeho názoru se město až tolik nemění.
Slova spokojeného hospodského mohou těšit někdejšího krumlovského starostu Jana Vondrouše. To on byl před 20 lety u toho, když se Český Krumlov zapisoval do seznamu UNESCO.
„Kdo má trochu cit pro památku, tak to musel vědět nejen v tom roce 1992, ale i léta předtím. Byť jsou domy zchátralé, tak pořád stojí v nějaké unikátní dispozici, která je gotická. Výsledek byl tedy naprosto logický,“ říká Jan Vondrouš.
