Go byla hrou císařů i šogunů. Dnes je populární také v Česku
Stolní hra s názvem go patří už po staletí mezi nejpopulárnější ve východní Asii. Říká se o ní také, že je hrou císařů, na rozdíl od šachů, které jsou hrou králů. A své příznivce má i v Česku, důkazem je letošní mistr Evropy. Těmi největšími mistry jsou však pouze Asiaté.
Raději než bojovat se údajně jeden z bývalých buddhistických vládců Tibetu rozhodl o své území hrát, a to právě stolní hru go neboli čínsky weichi. Jedna z nejstarších deskových her světa je ve východní Asii dodnes velmi populární.
S oblibou se setkala i v České republice. A že Čechům se v go daří, dokázal letošní mistr Evropy v této hře Jan Šimara. V Číně, stejně jako v Japonsku a Koreji, se hrají mezinárodní go turnaje a vznikají speciální hráčské školy a kluby.
Hra v hongkongském klubu může začít. S mistrem go už sedíme před hrací deskou, po straně máme dvě nádoby s bílými a černými kameny. Vše, co je k této hře potřeba. Samozřejmě nesmí chybět bystrá hlava.
V Hong-Kongu si stolní hru go zahrála zahraniční zpravodajka Kateřina Procházková
„Několik kamenů stejné barvy spolu tvoří skupinu. Pokud ji soupeř svými kameny obklíčí, získává zajatce, tedy všechny obklíčené kameny. A ty se mu připočtou do bodování na konci hry," vysvětluje čínský mistr.
Je třeba se soustředit a tahy po dřevěné desce promýšlet. Go má v podstatě jednoduchá pravidla, hra je ale komplikovaná a vyžaduje stejně jako šachy schopnost přemýšlet dopředu a pokusit se odhadnout tahy soupeře.
V Asii hrají na profesionální úrovni
To potvrzuje i jediný zdejší neasijský hráč, Nor Ivo Spira: „Jedna z fascinujících věcí je, že můžeš hrát množství tahů a možností. Nikdy v podstatě nejde o stejnou hru. Já jsem go začal hrát už jako chlapec, s kamarádem doma v Norsku. Na vyšší úroveň jsem se ale dostal až při studiích ve Vídni, kde je výborný go club. A drží mě to dodnes."
Spira má odpověď i na to, proč jsou mistry této hry pouze Asiaté. „Tato hra pochází z Číny. Rozšířila a rozvinula se ale později v Japonsku, kde profesionální hráče podporovali šogunové. Dnes je populární už i v Koreji. A všechny tyto tři země soupeří o mistry a tituly. Několik stovek lidí tady hraje na profesionální úrovni, mají své sponzory, týmy. Funguje to jako v jiných sportech,“ popisuje Spira.
Klub se pomalu plní, ale to člověk při hře nevnímá, hlavní je touha sbírat soupeřovy kameny a rozšiřovat vlastní království bílých. Ve finále prohrávám o 24 bodů. Ivo mě ale utěšuje a směje se, že dokonalost prý přijde až po letech hraní. Rozhlížím se kolem a vidím, že opravdu většina zdejších go hráčů je v důchodovém věku, mám tedy stále ještě šanci.