Havel a Masaryk se podobali nejen svým světovým přesahem, míní historik
Život a dílo prezidentů Václava Havla a Tomáše Garrigua Masaryka se velmi podobají. Rakev s pozůstatky Václava Havla se převáží na stejné lafetě jako ta s tělem T. G. Masaryka. Politici chtějí stejně jako v případě prvního československého prezidenta uctít Havlovu památku zákonem. A podobný byl také jejich náhled na život i politiku.
„V obou případech šlo o velmi výrazné myslitelské a charismatické osobnosti. V obou případech šlo o osobnosti, které dokázaly nastavovat národu kritické zrcadlo,“ vysvětluje historik Josef Tomeš.
Oba prezidenty považuje historik také za vizionáře, kteří dávali obsah a určovali vývoj vznikajícího Československa, respektive České republiky v případě prezidenta Havla.
„Ještě jedna výrazná paralela je v jejich nonkonformnosti, kde u Masaryka to byla nonkonformnost filozofa, více racionálního, u Havla zase osobnosti více umělecké,“ doplňuje historik.
Podobně obě osobnosti přistupovaly k prezidentskému protokolu, který čas od času porušily. T. G. Masaryk, když chodil pěšky skrze Prahu na páteční setkání pražských intelektuálů do vily Karla Čapka. Podobně Havel při svém prvním prezidentském mandátu, když procházel Malou Stranu klidně pouze v tričku.
Osobnosti spojují také světový náhled a přesah jejich politiky, odmítavý postoj k Rusku a důraz na sociální politiku státu, který byl u Masaryka podle Tomeše ještě větší.
Nalezení konkrétních rozdílů prezidentů není podle historika Josefa Tomeše jednoduché, především kvůli rozdílnému dobovému kontextu a odlišným sociálním a kulturním podmínkám, ve kterých žili.
Jako největšího Čecha 20. století označil Václava Havla ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Význam zesnulého prezidenta Havla oceňuje i veřejnost. První polistopadová hlava státu skončila v anketě o největšího Čecha hned po Karlu IV. a právě Masarykovi.
