Hokejista Havel vyprávěl žákům, proč si přelepil hvězdu na dresu na MS v roce 1969

Hokejista Jan „Gusta“ Havel byl jedním z těch, kteří si na mistrovství světa v roce 1969 na protest proti okupaci země na národním dresu přelepili rudou hvězdu nad symbolem lva. O tom, co ho k rozhodnutí vedlo, i o životě v komunistickém Československu vyprávěl žákům Fakultní základní školy Otokara Chlupa v Praze 13 v rámci projektu Příběhy bezpráví.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý hokejový reprezentant Jan "Gusta" Havel na besedě s žáky základní školy v Praze 13

Bývalý hokejový reprezentant Jan "Gusta" Havel na besedě s žáky základní školy v Praze 13 | Foto: Anna Königsmarková | Zdroj: Český rozhlas

„My jsme si v kabině řekli, že musíme pro národ udělat něco, aby to lidé viděli během utkání. Lítaly tam různé varianty, nakonec přišla ta, že jsme řekli, že český lev má nad hlavou korunku, a ne hvězdu,“ popsal rozhodnutí bývalý hokejový útočník.

Pak se hráči mezi sebou začali dohadovat, zda se k protestu přidají, či ne. Někteří kvůli obavám z vězení či s ohledem na rodinu odmítli.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek natočila redaktorka Anna Königsmarková

„Tak to prošlo celou tou kabinou a pět nás to zalepilo,“ přiblížil Havel.

Postih na sebe nenechal dlouho čekat. Po návratu ze Stockholmu musel Jan „Gusta“ Havel na výslech.

„Já – protože jsem byl dlouhá léta kapitán mužstva Sparty – jsem v kabině klukům říkal: Chlapci, tohle jsou pánové fízlové, takže kdybych se nevrátil, vyřiďte akorát jedno, že odjíždím čestně a čestně se určitě snad vrátím,“ poznamenal Havel.

Na příští mistrovství se Havel – údajně kvůli zraněnému rameni – nepodíval. A přišel i o finanční odměny.

Jan "Gusta" Havel | Foto: HC Sparta Praha

Osmák David, který vyprávění někdejšího reprezentanta poslouchal, chování a postoj hokejistů oceňuje. „Byl to podle mě velký hrdinský čin, protože jim hrozilo vězení, doly, a stejně to riskli. Bylo jich sice jenom pět, ale nakonec to riskli a bylo to podle mě super,“ řekl David.

Havel přiznal, že na zápasy do zahraničí vyjížděl vždy s cílem upozornit na tehdejší situaci v Československu. Mluvit o ní s lidmi za hranicemi se prý nebál. „Oni se báli, kteří nás hlídali, že o tom nesmíme mluvit,“ uvedl.

Na tuzemských besedách ve školách či na pracovištích už to bylo trochu jiné.

Na mistrovství světa v roce 1969 si na protest proti invazi armád Varšavské smlouvy pětice hráčů – Vladimír Dzurilla, Jaroslav Holík, Jan „Gusta“ Havel, Jaroslav Jiřík a Jan Suchý – v zápase se Sovětským svazem přelepila hvězdu na dresu.

„Na besedě se nesmělo hovořit o tom, že jste tam dostal lepší kafe nebo že u nás kafe není, banány u nás nejsou, tam jsou. My jsme to věděli, my jsme to samozřejmě řekli, ale nesměl tam být vedle nás fízl,“ řekl.

Sport s politikou má podle něj mnoho společného. Národ však prý může proslavit spíš sport než politika.

V rámci projektu Příběhy bezpráví, do něhož patřilo i setkání s Janem „Gustou“ Havlem, se na více než 700 základních a středních školách v České republice po celý listopad promítají filmy o totalitě, na něž navazují besedy s pamětníky. Projekt připravila společnost Člověk v tísni.

Anna Königsmarková, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme