Kolaps pralesů před 250 miliony let byl zřejmě urychlen patogenními houbami. Ze řetězu je nejspíš vypustily klimatické změny.

Tento článek je více než rok starý.

12:00 8. srpna 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Největší ze všech hromadných vymírání, jaká kdy Zemi postihla, nastalo asi před 250 miliony let. Permské vymírání smetlo 95 % mořských a 70 % všech suchozemských druhů živočichů, kteří obývali superkontinent Pangea. Krize také těžce postihla jehličnaté stromy, které rostly v rovníkových oblastech Pangey a které se neobnovily dříve než za 4 až 5 milionů let. Příčinou vymírání zřejmě byla masivní vulkanická činnost v oblasti dnešní Sibiře, která do atmosféry uvolnila obrovské množství plynu a prachu a vyvolala klimatické změny.

Studie vědců z Kalifornské univerzity v Berkeley a jejich britských a nizozemských kolegů však naznačuje, že kolaps permských ekosystémů mohly urychlit patogenní houby. Na mikrofosilním záznamu z celého světa dominují vlákna hub, která jsou pokládány za indikátor ekologických krizí. Podle vědců jsou tyto struktury podobné klidovým vývojovým fázím hub kořenomorek (Rhizoctonia), které napadají a zabíjejí rostliny. Až dosud se hromadný výskyt hub na fosilním záznamu připisoval velkému množství mrtvého dřeva. Objev, že tyto houby byly podobné dnešním patogenům, však naznačuje, že mohly v kolapsu permských ekosystémů sehrát mnohem aktivnější roli. Stromy oslabené klimatickými změnami vzaly útokem, vyvolaly smrtící houbové onemocnění a destabilizovaly lesnaté oblasti.

Zdroj: ScienceDaily, Geology

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít