Hromadné cvičení a propaganda. Od první spartakiády uplynulo 60 let

Statisíce cvičenců v dresech do rytmu hudby mění postoje a vytváří živé obrazce. Taková byla spartakiáda – hromadná choreografie, kterou poprvé uspořádala vládnoucí komunistická strana právě před 60 lety, 23. června 1955. Milion a tři čtvrtě cvičenců se na ni připravovalo skoro dva roky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spartakiáda v době normalizace | Foto: Archiv ČRo

Byl to jeden ze symbolů údajného míru a spokojeného života v komunistickém Československu. První hromadné tělovýchovné vystoupení trvalo dva týdny a mělo oslavit 10. výročí osvobození země Rudou armádou.

„Představa komunity, která kráčí určitým historickým směrem, který určí komunistická strana. Tento pohyb za nějakým daným cílem se dá právě vyjádřit tím masovým pohybem cvičenců,“ přiblížil před časem filozofii komunistické spartakiády historik Petr Roubal.

Přehrát

00:00 / 00:00

Od první komunistické spartakiády uplynulo přesně 60 let. Její historii připomněla Evelyna Kulíšková

Nacvičování bylo povinné. Odměnou za to ale býval zdarma výlet do Prahy. Hromadná cvičení navíc sbližovala mladé lidi, a tak se v březnu následujícího roku zpravidla rodilo víc dětí.

Přitom zpočátku komunisté myšlenku masové gymnastiky odmítali. Zejména prezident Klement Gottwald si ještě dobře pamatoval nepříjemný zážitek z posledního všesokolského sletu v roce 1948.

„Který byl obrovskou protikomunistickou manifestací. Čerstvě zvolený prezident pozoroval sokolský průvod a jakoby na povel se všichni ti sokolové od něj odvrátili, když procházeli kolem,“ vysvětlil už dříve Roubal.

Když ale po Gottwaldově smrti v roce 1953 převzal prezidentský úřad Antonín Zápotocký, části sokolské obce, která s komunisty spolupracovala, se přece jen podařilo odpor zlomit. A obnovení tradice prosadila.

Spartakiáda se pak opakovala ještě pětkrát, pravidelně v pětiletých intervalech – s výjimkou roku 1970, kdy se strana v důsledku událostí z roku 1968 obávala shromáždění velké masy lidí. Poslední spartakiádu na Strahově vidělo v roce 1985 na milion a čtvrt diváků.

„Čtyři lipové listy – listy jako symbol slovanství a listy jako součást našeho velkého státního znaku svázané jakoby nejdříve bílou, pak zase rudou stužkou, se přiblížily do středu plochy a jsou lemovány nádherným ornamentem,“ komentoval jednu z posledních ženských choreografií na Strahově reportér Československého rozhlasu Ilja Jenča.

Po sametové revoluci pak spartakiádu opět nahradily pravidelné všesokolské slety.

Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme