Jak studovali Kafka, Baxa nebo Kramář? Výsledky 25 000 právníků z pražských univerzit jsou online

Historici, genealogové i laičtí badatelé mají usnadněnou práci. Univerzita Karlova zpřístupnila na svém webu záznamy o státních zkouškách studentů právnických fakult Univerzity Karlovy a Německé univerzity v Praze. Protokoly o zkouškách doplňují již dříve zpřístupněné matriky doktorů obou univerzit. Každý si tak může vyhledat studijní výsledky například Kafky, Engliše, Heyrovského nebo Čapka.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Franz Kafka v roce 1910 | Foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Nově digitalizované a zveřejněné záznamy se týkají více než 25 000 studentů práv, celkem jde o téměř 60 000 stran digitalizovaných archiválií. Ve všech záznamech lze jednoduše vyhledávat podle jména, místa narození, doby studia a dalších údajů.

„Projekt začal v roce 2012. V současné době máme zveřejněny matriky doktorů Univerzity Karlovy v Praze, matriky doktorů Německé univerzity v Praze a knihy zkušebních protokolů státních zkušebních komisí při Právnické fakultě Německé univerzity v Praze. Byla dokončena digitalizace knih zkušebních protokolů státních zkušebních komisí při Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a začalo se s jejich zpracováváním,“ vysvětluje historik Petr Cajthaml, vedoucí Archivu Univerzity Karlovy.

„V následujících fázích projektu budeme digitalizovat dokumenty zkušebních komisí pro učitelství na středních školách, rigorózní protokoly a katalogy posluchačů obou pražských univerzit. Ukončení projektu předpokládáme v horizontu následujících 5 až 10 let,“ uvádí Cajthaml s tím, že celkem bude zveřejněno okolo milionu stran dokumentů týkajících se 120 tisíc studentů.

„Cílem projektu je digitalizovat a on-line zpřístupnit materiály vztahující se ke studentům pražských univerzit z let 1882 až 1945. Jedná se o badatelsky nejžádanější část fondů Archivu Univerzity Karlovy, což se bohužel podepsalo i na jejich fyzickém stavu,“ doplňuje historička Lenka Vašková.

Brod s vyznamenáním, Baxa až napotřetí

Studenti práv Německé univerzity v Praze museli skládat tři státní zkoušky – právněhistorickou, judicielní a státovědeckou, přičemž v rámci každé zkoušky se zkoušelo z několika předmětů. Student byl zkoušen a hodnocen z každého předmětu zvlášť, ale zároveň získával i výslednou známkou, která rozhodovala, zda zkoušku vykonal (hodnocení dobře či dostatečně) nebo nevykonal (nedostatečně). Ve starších protokolech není hodnocení uvedeno, lze zjistit jen údaj, zda student zkoušku složil.

Badatelé tak mohou podle Vaškové například zjistit, že spisovatel Franz Kafka byl u právněhistorické zkoušky klasifikován všemi hlasy dobře, u judicielní zkoušky byl klasifikován dvěma hlasy dostatečně a dvěma dobře, celkově tedy dostatečně, a u státovědecké zkoušky byl klasifikován všemi hlasy dostatečně.

O poznání lépe byl hodnocen Kafkův přítel, spisovatel Max Brod, popisuje Vašková. U všech zkoušek byl klasifikován všemi hlasy dobře. Z ústavního práva, rakouského občanského a rakouského soukromého práva získal dokonce vyznamenání.

Karel Baxa, pozdější první pražský primátor, právněhistorickou zkoušku složil až na třetí pokus. V nově zpřístupněných záznamech lze dohledat výsledky například také Karla Engliše, prvorepublikového dlouhodobého ministra financí, prvního rektora Masarykovy univerzity a rektora Karlovy univerzity, nebo Karla Kramáře, prvního československého ministerského předsedy.

Již dříve byly v digitalizované podobě zveřejněny matriky, ve kterých se vyskytují například Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Jaroslav Heyrovský, Alice Masaryková, Karel Čapek nebo Vladislav Vančura.

O digitalizované záznamy mají zájem historici, ale i amatérští badatelé. A to nejen z Česka.

„V roce 2015 navštívilo webové stránky našeho digitalizačního projektu 4372 unikátních návštěvníků při 6939 unikátních návštěvách, kteří si zobrazili celkem 56 554 stránek. Kromě připojení z Česka zaznamenáváme nejčastěji přístupy z USA, Německa, Slovenska či balkánských států. Naši databázi ale využívají i lidé v Jihoafrické republice nebo na Novém Zélandu. Nejčastěji s ní pracují amatérští genealogové, kteří si zde vyhledávají informace o svých předcích,“ dodává Lenka Vašková z Archivu UK.

pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme