Jeho bratr připravoval holocaust, on Židy zachraňoval. Jmenoval se Albert Göring
Kdo za války pomohl Židům a riskoval přitom svůj život, ten se může stát Spravedlivým mezi národy. Tohle čestné ocenění uděluje Izrael už padesát let. Mezi možnými kandidáty je jméno, které vzbuzuje docela velké rozpaky – Göring. Pochopitelně se nejedná o pravou ruku Adolfa Hitlera a jednoho ze strůjců holocaustu Hermanna Göringa, ale o jeho mladšího a dnes zcela neznámého bratra Alberta.
„Jmenuji se Václav Rejholec a jsem vnukem profesora Josefa Charváta. Když děda po pobytu několika měsíců v koncentračním táboře Buchenwald náležitě zhubnul, tak mu vymodeloval jeden ze spoluvězňů z tvrdého chleba tuto bustu,“ ukazuje pan Rejholec bustu svého dědy.
Vypráví, že jeho děda se domníval, že z koncentráku ho dostal někdo z okolí švédského krále, se kterým se znal z doby skautingu. Až po několika desítkách let se Václav Rejholec dozvěděl, že jeho dědovi, profesoru Charvátovi, z koncentráku mohl pomoct někdo jiný. Albert Göring, který byl za války obchodním ředitelem Škodovky.
Václav Rejholec z vyprávění věděl, že se jeho děda s Albertem Göringem znal. „On se, pokud si vzpomínám z jeho vyprávění, s ním poznal ještě před válkou jako s pacientem. Přišel za ním s nějakou nemocí. Už v té době věděl, že je to bratr onoho nechvalně proslulého Hermana Göringa,“ popisuje.
„Ale říkal, že Albert od začátku dělal dojem úplně jiný. Že to byl člověk velmi tichý, velmi slušný a velmi intelektuální. Takže od začátku byly spolu v takových docela přátelských vztazích,“ dodává Václav Rejholec.
A právě Albert Göring údajně poslal v roce 1939 vedoucímu lágru v Buchenwaldu dopis, že má propustit vězně Josefa Charváta. Podepsal se pouze příjmením - Göring.
Jeho příběh je stejně spletitý, jako zajímavý. Během války byl pod dohledem gestapa, po válce se vzdal Američanům a ti ho zavřeli. Sepsal seznam čtyřiatřiceti lidí, kterým zachránil život. Američané ho pustili a vydali do Československa, kde ho soud v roce 1947 shledal nevinným. I proto, že v jeho prospěch svědčila řada Čechů.
Göringův příběh znovuobjevil australský historik William Hastings Burke. Právě on poslal do Jeruzaléma žádost o ocenění. „Ano, dostali jsme ji. Ale máme velmi přísná pravidla,“ potvrzuje Irena Steinfeldtová, která má na starost ocenění Spravedlivých mezi národy v jeruzalémském památníku Yad Vashem.
Göringovu složku prý předloží komisi, až se prokáže, že Albert Göring riskoval konfrontaci s nacisty, že při záchraně Židů riskoval svůj život. Ale právě to prý nejde u Göringa doložit.
„Svědectví, která máme, dokazují, že Albert Göring pomáhal Židům. Pomáhal jim emigrovat. Ale to samo o sobě nebylo nic nezákonného,“ vysvětluje.
Jméno Göring tedy mezi Spravedlivými mezi národy, kterých je dnes více než dvacet tisíc, nejspíš figurovat nebude. Václav Rejholec si myslí, že Albert Göring spravedlivý byl.
„Člověk se musí oprostit od toho ke jménu Göring, které automaticky vyvolává takovou averzi. Ale já si myslím, že on určitě spravedlivý byl. Protože riskoval, zachránil spousty životů,“ říká.
Albertovo příjmení, které si po válce nezměnil, mu bylo prokletím až do jeho smrti v 60. letech.
