Jihočeské jezero Schwarzenberg skrývá pozůstatky mezolitického osídlení
O existenci mezolitu pochybovali vědci ještě v 50. letech minulého století. Lidé střední doby kamenné po sobě totiž mnoho archeologických nálezů nezanechali. Unikátní svědectví z té doby ale přinesl výzkum biologa Petra Pokorného z Centra pro teoretická studia. Při průzkumu zaniklého jezera Schwarzenberg v jižních Čechách náhodou objevil v této lokalitě pozůstatky mezolitického osídlení.
„Jaksi bokem z těch analýz začaly najednou vyvstávat určité nesrovnalosti. Například pylové analýzy ukazovaly výskyt pylových zrn rostlin, které jsou vázány na člověka. Jenomže to bylo v nečekaně starou dobu. Bylo to mezi 11 tisíci až 6 tisíci lety př. n. l., což by odpovídalo střední době kamenné – mezolitu,“ popisuje první náznaky velkého objevu biolog Petr Pokorný.
I bez archeologických nálezů nebylo o životě pravěkých lidí na březích zaniklého jezera Schwarzenberg pochyb. Svědčily o tom i další nepřímé důkazy. Biologové tu našli skořápky z lískových ořechů z doby, kdy líska v těchto místech vůbec nerostla. Plody sem tedy pravděpodobně zanesli lidé.
„Hned jak jsem si uvědomil význam těch přírodovědných dokladů, tak jsem začal obcházet zoraná pole v okolí bývalého jezera, začal jsem nacházet pazourkové nástroje a s těmi jsem přišel za archeology. Tím začal zájem samotných profesionálních archeologů,“ vypráví Pokorný.
Archeologové se zaměřili také na místa, která před 9 tisíci let zaplavila voda z jezera. Jedině tam se mohli dochovat organické artefakty ze dřeva nebo kůže.
„Máme několik úlomků těl dřevěných šípů, která byla vysoustružena velice pečlivě z borového dřeva, nebyly použity větvičky, ale přímo kmen, ze kterého se soustružil,“ představuje nalezené předměty Petr Pokorný.
Dnes známe polohu devíti sídlišť, ale pravděpodobně jich tu bylo mnohem více.
„Přesný počet sídlišť neznáme, už proto, že většina povodí jezera Schwarzenberg je zalesněná a nedá se tam pořádně provádět výzkum. Ale z povrchových sběrů víme, že na všech vyvýšeninách v okolí jezera bylo nějaké sídliště,“ říká Pokorný.
Uhlíková analýza dřevěných nástrojů ukázala, že lidé žili na břehu Schwarzenbergského jezera asi 5 tisíc let. První sem přišli na počátku doby poledové, tedy před 11,5 tisíci let.
„Skončilo poměrně naráz a proč, to přesně nevíme. Dost možná jen z toho prostého důvodu, že jezero se už vlastně zazemnilo, to znamená, že se zaplnilo vlastními usazeninami a přestalo existovat. Pak už to byla jenom bažina, která byla lidem k ničemu, akorát se tam rodili komáři a už nebyl důvod se na to místo stahovat,“ dodává Pokorný.
Průzkum zaniklého jezera rozhodně není u konce. Biolog Petr Pokorný očekává, že by tu podobně jako v jiných lokalitách mohl jeho tým najít zakonzervované lodě, pádla nebo nástroje určené k lovu.
