Konference o urbánní historii představí z různých úhlů města i jejich obyvatele

Specifickými městskými kulturami od středověku po současnost nebo městem jako sociálně organizovaným prostorem se budou ode dneška zabývat účastníci mezinárodní konference Evropské asociace urbánní historie. Nejrozsáhlejší setkání odborníků na dějiny měst i jejich obyvatel se koná každé dva roky a letos jej hostí Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Náměstí Alter Markt

Náměstí Alter Markt | Foto: Klára Stejskalová

Na konferenci se sjede na 680 účastníků z 53 zemí světa. Příspěvky se budou týkat urbánní problematiky nejen z evropského pohledu a prostor dostanou i jiné vědní obory než historie.

Do programu jsou zařazeny také tematické procházky Prahou. Návštěvníci se podívají například na Pražský hrad, prozkoumají kubistickou podobu města a mohou vyrazit i na prohlídku sídlišť.

Přehrát

00:00 / 00:00

Prezidentka Evropské asociace urbánní historie a hlavní organizátorka konference Luďa Klusáková přiblížila význam studia měst pro současnost

Urbánní historie je poměrně mladým oborem. Zájem o procesy urbanizace se objevil koncem 19. století, skutečný rozvoj bádání ale nastal po druhé světové válce.

„Souviselo to s poválečným vývojem, s rekonstrukcí měst po druhé světové válce a s intenzivními procesy urbanizace nejenom v Evropě, na severní polokouli, ale také v Asii, v Africe, v Latinské Americe,“ vysvětluje prezidentka Evropské asociace urbánní historie a hlavní organizátorka konference Luďa Klusáková z Ústavu světových dějin FF UK.

Odborníci v dnešní době nezkoumají jen strukturu měst, ale zajímají se také, jak rostl počet městských obyvatel nebo jak probíhalo poměšťování společnosti v souvislosti s kulturními změnami. „Jsou to vlastně sociální dějiny, které jsou v dialogu s dalšími společenskými vědami – se sociologií, etnologií, geografií a tak dál,“ dodává profesorka Klusáková.

Upozorňuje, že studium měst z historické perspektivy sleduje procesy vývoje, a umožňuje tak výklad současných problémů: „Víme, že podle posledních analýz OSN většina obyvatelstva země žije ve městech. Jsou dokumentované pronikavé rozdíly v typu a hustotě osídlení, v dynamice růstu. Jsou indikované oblasti, kde se města naopak zmenšují.“

Martina Mašková, Helena Berková, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme