Korejské sjednocení? Proti stojí politika i obavy z migrace
Zatímco si Němci připomínají výročí sjednocení, v Koreji je něco podobného v současnosti zcela nepředstavitelné. Přesto existují dohady, jak by to asi vypadalo, a také výpočty, kolik by to stálo. Že je výhled na sjednocení složitý, dokazují i obavy Jihokorejců, že - podobně jako se to stalo po sjednocení Německa - by země mohla být po otevření hranic zalidněna chudšími sousedy ze severu.
Podle zpravodaje Roberta Mikoláše je naděje na spojení Severní a Jižní Koreje v blízké budoucnosti velmi mizivá. „V Jižní Koreji se samozřejmě dlouhodobě mluví o kolapsu Kimova stalinistického režimu, zatím se však dynastie Kimů stále drží u moci. Nyní stojí v čele 23milionové země nejmladší, ještě ne třicetiletý Kim Čong-un, a ten se pochopitelně vzdát vlády nechce,“ říká Mikoláš.
Existenci KLDR podle něj navíc pro své politické záměry v asijsko-pacifickém regionu potřebuje Čína. "A co se týče samotné demokratické Korejské republiky, její hlavní snahou zůstává stabilita na poloostrově, tedy aby nedošlo k další Korejské válce," dodává Mikoláš.
Podotýká, že ani sami obyvatelé Jižní Koreje myšlenku sjednocení příliš nepodporují a poukazují právě na německé zkušenosti, zejména mladá generace si korejský stát dokáže představit jen velmi těžko.
Podle odhadů Korejského institutu pro sjednocení by financování prvního roku po sjednocení obou zemí stálo v přepočtu jeden až čtyři a čtvrt bilionu korun.
Ale při úvahách nejde jen o finanční prostředky. V případě pádu komunistického režimu a odstranění drátů na společné hranici lze totiž očekávat obrovský příval uprchlíků ze Severu, podle odhadů by to mohlo být 700 tisíc lidí za pouhé tři měsíce.
Ne nadarmo se proto objevují hlasy označující příznivce sjednocení, především pak v Jižní Koreji za snílky.
