Kyjonožci nebyli špičkoví dravci

Bezobratlí „tyranosauři prvohor“ kyjonožci možná nebyli tak draví, jak jsme předpokládali. Jejich klepeta a končetiny se k lovu plovoucích živočichů příliš nehodily.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Acutiramus cummingsi a Eurypterus remipes | Foto: public domain, James L. Stuby

Kyjonožci jsou vymřelí klepítkatci, kteří obývali moře a oceány v období prvohor. Byli to největší členovci a pravděpodobně i nejděsivěji vyhlížející členovci, jací kdy na Zemi žili. Délka jejich těla dosahovala až dvou a půl metru. Impozantní zjev podtrhovaly kráčivé končetiny a pár mohutných klepet s dlouhými trny. Není proto divu, že jsme si zvykli dívat se na kyjonožce jako na bezobratlé tyranosaury prvohor, kteří byli postrachem všeho, co se ve vodě hýbalo. Nová studie nás však vyvádí z omylu.

Paleontologové z několika amerických vědeckých institucí zkoumali fosilie kyjonožce Acutiramus. Zjistili, že jeho klepeta mají značná mechanická omezení a nedokázala by rozdrtit nic tvrdšího. Například na rozlousknutí krunýře středně velkého ostrorepa – členovce, který mohl být kořistí kyjonožců ve starších prvohorách – je zapotřebí síla 8 až 17 newtonů. Klepeta kyjonožce však mohla stisknout nanejvýš silou 5 newtonů. Dalším problémem je, že absence „loketních“ kloubů mezi klepety a tělem omezovala jejich rozsah pohybu končetin. Klepeta by proto byla daleko efektivnější při lovu kořisti na mořském dně než ve vodě. Namísto obávaného dravce, který brázdí prvohorní moře a loví plovoucí živočichy, se tak před námi vynořuje spíš představa velkého nemotory, který se plazí po dně a klepety z něj sbírá měkkou kořist.

Srovnání velikosti kyjonožce a člověka | Foto: Simon Powell

Zdroj: Buffalo Museum of Science

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme