Liberečané chodili staletí po vzácných relikviích. Staré hroby teď odkrývají archeologové

Archeologové ze Severočeského muzea odkrývají v centru města kosterní pozůstatky patrně nejstarších obyvatel Liberce. Při tomto záchranném průzkumu, který nahlíží až do 14. století, hodně jásají. Objevují totiž vzácné dobové předměty a šperky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kostra ženy stará asi tři tisíce let, kterou objevili archeologové v Polešovicích

Kostra ženy stará asi tři tisíce let, kterou objevili archeologové v Polešovicích | Foto: Pavel Sedláček

„Zrovna jste při odkryvu nádherné plastiky Krista. Teď, když se podíváme dolů, tak se zrovna preparuje, úplně nádherná,“ ukazuje do jednoho z objevených hrobů v Kostelní ulici, několik desítek metrů od liberecké radnice, archeolog Petr Brestovanský.

„Dokonce to nebude jen obyčejná mosaz, ale vypadá to na bronz,“ upřesňuje. Stovky let starý pohřební medailonek, který příbuzní zemřelého vložili do hrobu, čistí archeolog Ruslan Hajdamacha.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co odkrývají archeologové v Liberci, zjišťovala redaktorka Ivana Bernáthová

Archeologové nejdřív musí zdokumentovat, nafotit a zakreslit. „Potom to opatrně vyjmeme a odvezeme do muzea,“ popisuje Hajdamacha. Překvapený, že se jim v centru města podařilo odkrýt unikátní kousky, ale není. „Už v 96. tady probíhal výzkum, takže se čekalo, že tady bude pokračování hřbitova,“ vysvětluje.

V Kostelní ulici se pohřbívalo už ve 14. století. Právě z této doby jsou datovány první zmínky o osídlení oblasti, která tehdy nesla název Reychinberch.

„Hroby můžeme určovat podle hrobové výbavy. Těžko se dají dnes určit podle takzvané radiokarbonové metody, protože ta se používá řádově tisíce let zpátky. Ale co víme, že v každém druhém třetím hrobu máme nějaké hrobové vybavení. Trošinku problém pro středověké období je, že církev zakazovala křesťanům do hrobů cokoli dávat,“ říká Brestovanský.

Průzkum potrvá do září

Takže ve vrstvě pocházející ze 14. a 15. století by archeologové správně neměli v hrobech nic nalézat. Nicméně i tak se jim to občas dařilo. „U hrádeckého vampýra Tobiáše pražské groše ze 14. století a v Raspenavě drobná mince prvních Habsburků u nás z přelomu 15. a 16. století. Ale nemůžete tady čekat nějaké hrnečky, skořápky - to se dávalo v 10. a 11. století, záušnice, ozdoby za uši, ty se zase dávaly v 9. ,10. a 11. století,“ vyjmenovává archeolog.

Naposledy se v Kostelní ulici pohřbívalo v 18. století. Z této doby pocházejí nalezené křížky a medailonky. Jeden z nich je raritou. „Takový částečně skleněný a ještě navíc malovaný. Tak to jsme tady opravdu ještě neměli, protože většinou se zachovávají pouze kovové krusty, které pak nákladně restaurujeme,“ dodává Petr Brestovanský, podle kterého průzkum potrvá do září.

Nalezené šperky a pohřební předměty odborníci zrestaurují a některé kostry nejstarších Liberečanů prozkoumají antropologové. Díky analýze DNA se navíc pokusí archeogenetici zjistit jejich původ i to, zda nemají mezi současnými Liberečany příbuzné.

Ivana Bernáthová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme