Australopitékové zřejmě neměli ploché „lidoopí“ nohy vhodné ke šplhání, ale vyklenutá chodidla podobná těm našim.

Tento článek je více než rok starý.

18:29 11. února 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

3,2 milionu let stará kostra Lucy neboli samičky našeho předka Australopithecus afarensis se našla bez spodní části nohou. Antropologové se proto mohli jen dohadovat o tom, jak Lucy vlastně chodila. Převládalo mínění, že australopitékové chodili vzpřímeně, ale otázkou bylo, jestli se na jejich chodidlech nezachovaly prvky, které usnadňovaly šplhání po stromech a které by chůzi nutně ovlivňovaly. Nová fosilie však ukazuje, že pokud by Lucy žila dnes, neměla by problém ani s nošením bot na podpatku, ani s dlouhými pochody.

Perfektně zachovalá metatarzální kůstka druhu Australopithecus afarensis, která připojovala prst k bázi chodidla, byla nalezena v etiopském Hadaru. Svou stavbou se daleko víc podobá kostem chodidel moderního člověka než lidoopů. Například, její konce jsou jakoby pootočeny proti sobě a vytvářejí relativně ostrý úhel mezi prstem a bází chodidla. Naznačuje to, že Lucy a její příbuzní měli podobně klenutou nohu jako my. Jejich chodidla byla podle vědců dostatečně tuhá na to, aby se mohla odrážet od tvrdé země a zároveň měla flexibilitu potřebnou k tlumení nárazů. Jinými slovy, Lucy si zřejmě mohla vykračovat stejně pružně jako my.

Zdroj: Science

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít