Mastodont ulovený kostí z mastodonta
Severomerické mastodonty lidé lovili už před 13 800 let. Dokazuje to kostěný hrot zbraně zanořený v žebru jednoho z nich.
Mastodonti (Mammut americanum) dorůstali třímetrové výšky. Vyhynuli asi před 10 000 lety a není vyloučeno, že na jejich zániku měl podstatný podíl člověk. V roce 1977 byly na nalezišti Manis ve státě Washington objeveny kosti dospělého mastodontího samce. Tehdejší ohledání nálezu ukázalo zářezy na kostech, stopy porcování a také hrot kostěné zbraně zaseknutý do jednoho ze žeber. Závěr byl jasný – mastodont byl úlovkem lidských lovců. Méně jasné ovšem bylo, kdy se souboj člověka s mastodontem vlastně odehrál.
Geoarchelogové z Texasské univerzity A&M ve spolupráci z dalšími vědci ze Spojených států a Dánka proto mastodontí žebro s hrotem zbraně podrobili novému zkoumání. Snímky z výpočetního tomografu s vysokým rozlišením potvrdily, že v žebru skutečně vězí hrot oštěpu. Ironií je, že zbraň, která mastodonta pomohla připravit o život, byla zhotovena z kosti jiného mastodonta. Dokázala to analýza DNA a bílkovin izolovaných z kostěného hrotu. Vědci také získali kolagen z kostí a klů uloveného mastodonta. Výsledky jeho radiokarbonového datování vypovídají o tom, že zvíře žilo a bylo uloveno asi před 13 800 lety.
Toto datum předchází kultuře Clovis, která byla dlouho pokládána za první obyvatele Ameriky a lovce velkých zvířat, o nejméně 800 let. Mastodont s kostěným hrotem zaseknutým do žebra však není jediným důkazem o tom, že severoameričtí lovci zabíjeli obrovské chobotnatce dlouho předtím, než se objevili lidé Clovis se svými kamennými zbraněmi. Ještě starším nálezem tohoto typu jsou dva mamuti, kteří byli uloveni ve Wisconsinu před 14 200 a 14 800 lety.
Zdroj: Science
