Nová analýza mitochondriální DNA ukazuje, že pramatka všeho lidstva žila o něco dříve, než se zatím vědci domnívali. Mitochondriální Eva je zřejmě stará rovných 200 000 let.

Tento článek je více než rok starý.

14:25 19. srpna 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jaderný lidský genom obsahuje asi 20 000 genů a chtít podle něj určovat příbuznost jednotlivých lidí je i s pomocí superpočítačů nadlidský výkon. Naštěstí pro vědce lidské buňky obsahují i druhý, skromnější genom, který se nachází v organelách mitochondriích a dědí se pouze v mateřské linii. Kromě 37 genů, které se v průběhu času nijak zvlášť nemění, obsahuje i hypervariabilní oblast. Ta mutuje dostatečně rychle na to, aby vědcům posloužila jako molekulární hodiny, podle kterých se dá určovat příbuznost jednotlivých lidí.

Díky mitochondriální DNA tak bylo možné vystopovat mitochondriální Evu - ženu, která je posledním společným ženským předkem všech žijících lidí. Její mitochondriální DNA se během statisíců let vývoje lidstva děděním od matky rozšířila mezi veškerou populaci. Zatím se předpokládalo, že mitochondriální Eva žila nejdéle před 140 000 let v oblasti Etiopie, Keni či Tanzanie. V rámci nové studie vědci při analýzách lidské mitochondriální DNA zkombinovali 10 různých genetickým modelů. Zohlednili také náhodné faktory, s nimiž se dříve nepočítalo – například časnou lidskou migraci. Věk mitochondriální Evy se pak posunul hlouběji do minulosti. Naše společná pramáti žila už před 200 000 lety.

Zdroj: Rice University

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít