Dosud neobjasněné „zaškytání“ globálního koloběhu uhlíku by mohlo vysvětlit uvolnění masivních rezervoárů metanu v pravěkých oceánech.

18:08 22. března 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Mořské sedimenty staré 550 milionů let mají zvláštní chemické složení, které se projevuje po celé planetě. Během anomálie, kterou vědci označují jako Shuram-Wonoka, se poměr lehkých a těžkých izotopů uhlíku dostal na úroveň, která není příliš dobře slučitelná se současně akceptovaným pohledem na cyklus uhlíku na Zemi. Dánští vědci však přišli s modelem, který dokázal tuto anomálii a její unikátní izotopový podpis virtuálně zreprodukovat.

Celá událost by se podle modelu dala vysvětlit existencí podmořských ložisek metanhydrátů, která byla 2krát až 30krát větší než ta současná. Metanhydráty neboli metanový led tvoří plynný metan zachycený ve vězení ledových klecí, které za nízké teploty a vysokého tlaku tvoří molekuly vody. Při poklesu hladiny moří nebo v důsledku vulkanické činnost se před 550 miliony lety ložiska narušila a plynný metan během pouhých 2 milionů let unikl do atmosféry. Událost ovlivnila chemii oceánů i atmosféry a způsobila unikátní izotopový podpis uhlíku, který dnes můžeme vyčíst z dávných mořských sedimentů.

Zdroj: PNAS

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít