Moskva, Berlín i Praha figurovaly v 50. letech na jaderném seznamu USA
Nově odtajněné americké dokumenty odhalují seznam potenciálních cílů jaderných útoků v případě války se Sovětským svazem a jeho spojenci. Mezi nimi je například Moskva a Berlín, ale také Praha a další česká města. Jen v Praze měli američtí letci vyhlídnutých na 70 konkrétních cílů. Byla mezi nimi vojenská letiště, základny, sklady a také průmyslové závody.
Záměr předpokládal případný úder i proti obyvatelům největších měst, například Moskvy, někdejšího Leningradu, východního Berlína, Pekingu nebo Varšavy. Tuto část plánu označují historikové za znepokojující.
Komentář amerického Národního bezpečnostního archivu v této souvislosti poznamenává, že záměrné a přímé útoky na civilisty jsou v rozporu s už tehdy platnými normami mezinárodního práva.
Ve Spojených státech odtajnili seznam cílů jaderného bombardování z 50. let. Více od washingtonské zpravodajky Lenky Kabrhelové
Zbytek seznamu tvoří stovky průmyslových míst po celém bývalém východním bloku včetně bývalého Československa.
Celkem je uvedeno 1200 cílů po celém východním bloku. Každé z nich má pořadové číslo podle významu, jedničkou je označena Moskva se 179 cíli jaderného útoku, dvojkou Leningrad se 145 cíli včetně cílů civilních.
V tehdejším Československu byla hlavním terčem Praha s pořadovým číslem 61 a s 69 cíli určenými ke zničení. Další cíle byly v okolí hlavního města - v Berouně, Kladně, Kralupech nad Vltavou, Králově Dvoře, Neratovicích, Psárech, Radotíně, Roztokách, Slaném a Štěchovicích.
Dokument je 800stránkovou studií, zveřejněn byl na základě žádosti historiků z organizace Národní bezpečnostní archiv, která funguje ve Washingtonu při Univerzitě George Washingtona.
Historikové usilovali o zveřejnění tajných dokumentů celé roky. Snaží se totiž souhrnně popsat a vysvětlit, jak plány na odstrašování jaderným arzenálem mezi velmocemi fungovaly.
Desetkrát větší arzenál
Plány vznikly v době, kdy Spojené státy měly obrovskou strategickou výhodu oproti Sovětskému svazu. Amerika měla zhruba desetkrát větší jaderný arzenál.
Útoky amerického letectva měly být zasazeny s použitím jaderných pum o síle 1,7 až devět megatun. Americké velení tehdy požadovalo i nálože o síle 60 megatun, které chtělo použít s cílem zastrašení a v případě náhlého sovětského útoku.
Americké úřady odtajnily plány jaderných útoků v případě války se Sovětským svazem. Více s profesorem Bostonské univerzity Igorem Lukešem
Nálož o síle jedné megatuny má sedmdesátinásobnou ničivou sílu ve srovnání s bombou svrženou v roce 1945 na japonskou Hirošimu.
„Myslím, že by teď bylo správné, kdyby Ruská federace učinila podobné gesto a odtajnila svůj seznam. Bez něj je celkový obraz asymetrický,“ říká profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš.
O strategii Sovětského svazu se podle Lukeše ví relativně dost informací, i když ne přímo z ruských zdrojů – ty nadále zůstávají zcela tajné.
„Víme celkem dost díky zprávám polského plukovníka, který od začátku 70. let do listopadu 1981 pracoval pro Spojené státy. Jmenoval se Ryszard Kukliński a byl to jeden z nejstatečnějších vojáků studené války. Byl to právě on, kdo odkryl sovětské strategické plány na třetí světovou válku,“ dodává Lukeš.
