Moskva, Berlín i Praha figurovaly v 50. letech na jaderném seznamu USA

Nově odtajněné americké dokumenty odhalují seznam potenciálních cílů jaderných útoků v případě války se Sovětským svazem a jeho spojenci. Mezi nimi je například Moskva a Berlín, ale také Praha a další česká města. Jen v Praze měli američtí letci vyhlídnutých na 70 konkrétních cílů. Byla mezi nimi vojenská letiště, základny, sklady a také průmyslové závody.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderný výbuch | Foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Záměr předpokládal případný úder i proti obyvatelům největších měst, například Moskvy, někdejšího Leningradu, východního Berlína, Pekingu nebo Varšavy. Tuto část plánu označují historikové za znepokojující.

Komentář amerického Národního bezpečnostního archivu v této souvislosti poznamenává, že záměrné a přímé útoky na civilisty jsou v rozporu s už tehdy platnými normami mezinárodního práva.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ve Spojených státech odtajnili seznam cílů jaderného bombardování z 50. let. Více od washingtonské zpravodajky Lenky Kabrhelové

Zbytek seznamu tvoří stovky průmyslových míst po celém bývalém východním bloku včetně bývalého Československa.

Celkem je uvedeno 1200 cílů po celém východním bloku. Každé z nich má pořadové číslo podle významu, jedničkou je označena Moskva se 179 cíli jaderného útoku, dvojkou Leningrad se 145 cíli včetně cílů civilních.

V tehdejším Československu byla hlavním terčem Praha s pořadovým číslem 61 a s 69 cíli určenými ke zničení. Další cíle byly v okolí hlavního města - v Berouně, Kladně, Kralupech nad Vltavou, Králově Dvoře, Neratovicích, Psárech, Radotíně, Roztokách, Slaném a Štěchovicích.

Dokument je 800stránkovou studií, zveřejněn byl na základě žádosti historiků z organizace Národní bezpečnostní archiv, která funguje ve Washingtonu při Univerzitě George Washingtona.

Historikové usilovali o zveřejnění tajných dokumentů celé roky. Snaží se totiž souhrnně popsat a vysvětlit, jak plány na odstrašování jaderným arzenálem mezi velmocemi fungovaly.

Desetkrát větší arzenál

Plány vznikly v době, kdy Spojené státy měly obrovskou strategickou výhodu oproti Sovětskému svazu. Amerika měla zhruba desetkrát větší jaderný arzenál.

Útoky amerického letectva měly být zasazeny s použitím jaderných pum o síle 1,7 až devět megatun. Americké velení tehdy požadovalo i nálože o síle 60 megatun, které chtělo použít s cílem zastrašení a v případě náhlého sovětského útoku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Americké úřady odtajnily plány jaderných útoků v případě války se Sovětským svazem. Více s profesorem Bostonské univerzity Igorem Lukešem

Nálož o síle jedné megatuny má sedmdesátinásobnou ničivou sílu ve srovnání s bombou svrženou v roce 1945 na japonskou Hirošimu.

„Myslím, že by teď bylo správné, kdyby Ruská federace učinila podobné gesto a odtajnila svůj seznam. Bez něj je celkový obraz asymetrický,“ říká profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš.

O strategii Sovětského svazu se podle Lukeše ví relativně dost informací, i když ne přímo z ruských zdrojů – ty nadále zůstávají zcela tajné.

„Víme celkem dost díky zprávám polského plukovníka, který od začátku 70. let do listopadu 1981 pracoval pro Spojené státy. Jmenoval se Ryszard Kukliński a byl to jeden z nejstatečnějších vojáků studené války. Byl to právě on, kdo odkryl sovětské strategické plány na třetí světovou válku,“ dodává Lukeš.

Lenka Kabrhelová, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme