Motýli poletovali kolem dinosaurů

Neuvěřitelná rozmanitost motýlů spolu s nedostatkem fosilních záznamů odborníky dlouho odrazovali od pokusů o odhalení jejich evoluční minulosti. Finští biologové ji teď ale dokázali vystopovat u jedné motýlí čeledi a zjistili, že motýli zřejmě poletovali už nad hlavami dinosaurů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Babočka admirál

Babočka admirál | Foto: Fotobanka stock.xchng

Dosavadní odhady vzniku motýlů se pohybují mezi dobou před 35 miliony let (ze které pocházejí nejstarší fosílie) po dobu před 130 miliony let (kdy se rozdělil jižní superkontinent Gondwana). Nová studie ukazuje, že pravděpodobnější je starší datum jejich vzniku.

Asi před 10 lety se finský entomolog Niklas Wahlberg a jeho kolegové rozhodli vytvořit evoluční strom čeledi babočkovitých (Nymphalidae), do které kromě baboček patří také okáči, perleťovci, batolci a monarchové. Celá čeleď obsahuje kolem 6000 druhů a 540 rodů motýlů. Vědci dokázali shromáždit exempláře 400 rodů z celého světa a zahájit jejich morfologickou a genetickou analýzu. Podle 10 genetických markerů a 235 znaků těla (například žilkování křídel) pak mohli sestavit vývojový strom celé čeledi.

K tomu, aby mohli říci, kdy se jedna skupina druhů oddělila od ostatních, vědci potřebovali také fosilní záznamy, které jsou u motýlů velice vzácné. Vypomohli si ale tím, že využili fosílie rostlin, kterými se motýli živí. Vycházeli přitom z toho, že pokud se například současní monarchové živí klejichami, je pravděpodobné, že jejich předkové konzumovali předchůdce těchto rostlin. Na základě toho, kdy se "krmné" rostliny poprvé objevují ve fosilním záznamu, pak vědci určili nejstarší datum, kdy mohli babočkovití motýli vzniknout.

Došli k závěru, že babočky a jejich příbuzní se poprvé mohli objevit asi před 90 miliony let - tedy v době, kdy Zemi ovládali dinosauři. Tempo jejich druhové diverzifikace náhle pokleslo v době před 64 miliony let, ale pak se zase rychle obnovilo. Doba poklesu koreluje s extinkční událostí na rozhraní křídy a třetihor. Tehdy pravděpodobně došlo ke katastrofické události velkých rozměrů (pravděpoodbně impaktu planetky), při které zahynuli dinosauři i jiní živočichové a oblohu zakryla mračka prachu a dýmu. Tím byly dočasně postiženy kvetoucí rostliny, na kterých zase záviseli motýli.

Výsledky studie zveřejnil časopis Proceedings of the Royal Society B.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme