Muzeum komunismu? Jenom byznys, tvrdí šéf Mladých komunistů

Už desátým rokem funguje v Praze Muzeum komunismu, které otevřel Američan usazený v Česku Glenn Spicker. Sám sebe označuje za levičáka, ale také za antikomunistu a muzeu vybudoval, aby turistům ukázal, jakými hrůzami procházelo Československo od Vítězného února až po Sametovou revoluci. Radiožurnál do muzea pozval předsedu Mladých komunistů a člena Ústředního výboru KSČM Zdeňka Milatu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Síň slávy v pražském Muzeu komunismu | Foto: Ľubomír Smatana

Za dveřmi stojí s rudým praporem v ruce Lenin v životní velikosti. Zdeněk Milata má ve svém pokoji také jednoho, ovšem stolního a slouží jako kasička. Další muzejní exponáty včetně oprátky z pankrácké věznice ukazují důsledky komunistické ideologie v praxi.

Glenn Spicker chtěl dát prostor i opačným názorům, ale neuspěl. „Když jsem otevíral, napsal jsem KSČM, která sídlí tady za rohem, aby sem něco přinesli. Ale nereagovali.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž v pražském Muzeu komunismu natočil Lubomír Smatana

V další místnosti stojí série sošek komunistických pohlavárů, sesbíraná z různých skladů, škol a úřadů. Největší zájem turistů podle Spickera budí vyšetřovna. Tedy výslechová místnost se stolkem a lampičkou a nezbytným obrazem prezidenta Klementa Gottwalda.

„A máte tady někde nějaké oběti, které zastřelili zahraniční agenti, nebo pohraničníky, kteří zemřeli při obraně hranice?“ ptá se Zdeněk Milata a z tašky vytahuje jejich seznam i s fotografiemi.

„Já vám dám seznam popravených a ten bude určitě delší,“ říká rezolutně hnědovlasá třicátnice Jana Čepičková, spolumajitelka muzea.

Šéf Mladých komunistů Zdeněk Milata | Foto: Ľubomír Smatana

Muzeum leží v centru města Na Příkopě a přicházejí především cizinci, které zajímá, jak to za komunismu vypadalo. To byl také důvod, proč Glenn Spicker sbírku založil.

Historii ukazuje v atraktivním balení, jako je třeba obchod z padesátých let, kde prodavačka nabízí jenom pár konzerv. „Je to na efekt, bez nějakých souvislostí, prostě byznys,“ říká komunista Milata.

Čtyřicátník Spicker se zamyslí, tleskne rukama a už přichází s nápadem. „Tak to můžeme udělat tak, že KSČM mi dá zdarma nějaký prostor v centru a já budu prodávat vstupenky třeba za 29 korun,“ navrhuje.

Vyšetřovna v Muzeu komunismu | Foto: Ľubomír Smatana

Glenn Spicker by rád otevřel podobné Muzeum komunismu na Kubě, až to tam padne. Ještě ani nerozvine svoji myšlenku a Zdeněk Milata mu skáče do řeči. „Aby to nepadlo dřív ve Spojených státech. Jen si vezměte, jak se rozsypaly v devadesátém roce, a Kuba se drží. Mají zadarmo zdravotnictví. Nebo třeba Venezuela, s tím jste taky nic neudělali ….“

„Chávez, hrozný,“ chytá se za hlavu Američan.

Ještě před odchodem vytahuje Milata slavný americký román o bolševické revoluci v Rusku ‘Deset dnů, které otřásly světem‘ od Johna Deera a předává ho muzeu. „To jsem četl na univerzitě,“ směje se Spicker a loučí se s neobvyklou návštěvou.

Ročně navštíví jediné muzeum komunismu v Praze 35 tisíc lidí.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme