Muzeum Policie věnuje konferenci a výstavu poúnorovým převaděčům přes hranici

V pražském Muzeu Policie České republiky probíhá konference o působení kurýrů a převaděčů na státní hranici po komunistickém puči v roce 1948. Ti pomáhali lidem utéct před utužujícím se režimem a naopak zahraničním zpravodajům dostat se do Československa. Často za to oni i jejich pomocníci zaplatili životem nebo mnohaletým žalářem. Muzeum k tématu otevírá také výstavu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

pomník převaděčům u stezky z Františkova ke státní hranici

pomník převaděčům u stezky z Františkova ke státní hranici | Foto: Jan Rosenauer

Těsně po únoru 1948 je zaznamenán enormní počet přechodů hranice. Především na Vimpersku a Prachaticku, kde působili legendární převaděči. Především Josef Hasil, příslušník Sboru národní bezpečnosti zvaný Král Šumavy, který nebyl nikdy zatčen a v současné době žije v Chicagu, ale také Jaroslav Kaska nebo Jan Mašek.

Důvodem byla opuštěnost regionu – vystěhované vesnice, divoká příroda a obtížný terén, močály. „To bylo obtížně hlídatelné i pro pohraniční stráž,“ vysvětluje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Libor Svoboda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Převaděčství po roce 1948 přiblížil ve Světě o osmé Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů

Bezpečnostní složky ale postupně zaváděly tvrdá opatření a přechodů ubývalo. „Pohraniční stráž postupně zvyšovala počet lidí, stejně jich přibývalo i u státní a národní bezpečnosti, budovaly se hraniční zátarasy a rozšiřovalo se zakázané pohraniční pásmo,“ popisuje Svoboda.

Po únoru přešlo hranice několik desítek tisíc lidí. Ať už přes zelenou hranici nebo legálně, například jako turisté. Do celkového počtu jsou ale zahrnuti i lidé, kteří se pak zase vrátili. „Kdyby se pak do něčeho nezamíchali, tak by se ani nezjistilo, že půl roku byli pryč,“ dodává Svoboda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jednoho z kurýrů - Františka Zahrádku - představuje v reportáži Mikuláš Kroupa

Opačným směrem se snažili překročit hranice lidé ve službách amerických, britských a francouzských zpravodajských služeb, aby na československém území získávali zpravodajsky cenné informace týkající se hospodářských, vojenských nebo bezpečnostních poměrů.

V této souvislosti rozjela StB akci Kameny, při níž s pomocí falešných převaděčů lákala uprchlíky do fiktivních služeben americké zpravodajské služby. Nejvíce případů je známo z Domažlicka, Chebska a Prachaticka.

Na českém území působilo přes tisíc kurýrů a převaděčů, až 900 jich bylo zadrženo Státní bezpečností a bezmála 40 popraveno. Za tuto činnost obvykle dostali 15 až 25 let ve vězení, často ale i doživotí nebo trest smrti.

V rámci konference bude v Muzeu Policie ČR otevřena výstava „Král Šumavy“. Vznikla původně pro prachatické muzeum a týká se hlavně tamního regionu.

Ladislav Dvořák, Věra Štechrová, Lucie Maňourová, Simona Bartošová, Mikuláš Kroupa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme