Na slavném Maracaná bude za rok MS ve fotbale. Zatím připomíná staveniště
Přesně za rok začne v Brazílii mistrovství světa ve fotbale, jehož finále se bude hrát na proslulém stadionu Maracaná, který prošel a stále ještě prochází rekonstrukcí, i když se na něm už hrál přátelský zápas Brazílie s Anglií. A tuto sobotu hostí soutěžní zápas Konfederačního poháru mezi Mexikem a Itálií. Přesto je Maracaná jedním velkým staveništěm, které navíc zapříčinilo životní utrpení tisíců místních lidí.
Kamkoli se člověk ohlédne, všude jsou Brazilci v jednotných žlutých úborech. Nejsou to ale fotbaloví reprezentanti, tahle parta má místo míče sbíječku a místo nohou používá hlavně ruce. Tam, kde se to má v sobotu hemžit 70 tisíci fanoušků, teprve pokládají novou dlažbu. Maracaná teď není příjemným místem.
„Tady v tom chátrajícím domě bylo indiánské muzeum. Přestěhovali ho už před léty, ale domorodá komunita se o tu budovu snažila starat, chtěla ji obnovit a zase aktivně používat,“ vysvětluje mi Fabio.
„Bylo to pro ni důležité a známé místo, kam se mohl uchýlit nebo přijít poradit každý indián, který musel kvůli něčemu do Ria. Před dvěma měsíci ale vojenská policie poslední obyvatele brutálně vyhnala. A vidíte, zastavěli tady i cestu, která tudy vedla,“ ukazuje Fabio na cyklostezku, která najednou končí, protože ji utíná ohrada, za kterou se nesmí.
A tak cyklisté i lidé, kteří si přišli zaběhat, kličkují mezi stavebními dělníky a turisty. Ti si zpoza plotu fotí slavný fotbalový stadion, co je obehnaný pozemky, které město prodalo soukromému majiteli. A ten chce stavět nákupní centrum, kancelářské budovy a obří parkoviště, a ne provozovat muzeum nebo školu. Ta je také odedávna součástí prostoru, který teď najednou přestal být veřejný.
O domov přišlo kvůli MS ve fotbale a LOH kolem 200 000 Brazilců
Číst článek
„Je to velmi dobrá škola, podle výsledků jedna z nejlepších veřejných základních škol v Riu. Přitom Brazílie má ubohé školství a kvalitu vzdělání. Možná nejhorší, když to srovnáme se zeměmi, které jsou ekonomicky na podobné úrovni,“ zlobí se Theresa Williamsonová.
Odsun rodin z Favela Metro
Děti tu sice ještě hrají na školním hřišti basketbal, ale nemusí to trvat dlouho, říká Theresa, který tu ale pracuje hlavně s lidmi z favel, tedy místních chudinských čtvrtí, a zná proto příběhy lidí, kterých se přestavba v okolí stadionu Maracaná dotkla nejvíc.
„Favela Metro je asi čtyřicet let stará čtvrť nedaleko stadionu Maracaná. Za tu dobu se vyvinula, chudí lidé se v ní naučili žít a vylepšovat své podmínky. Ale před dvěma třemi lety se najednou objevili úředníci a rozhodli, že se všichni musejí okamžitě odstěhovat. Neuplynulo ani 24 hodin od chvíle, kdy to lidem oznámili, než přijely autobusy, které je měly odvézt,“ popisuje Theresa.
Asi sto rodin se podle ní nátlaku zaleklo. „Tvrdili jim, že když neodejdou hned, nedostanou ani minimální kompenzaci. A tak se nechaly vystěhovat dvě hodiny jízdy západním směrem, kde nemají přístup ke vzdělání, lékařské péči ani dalším službám, natož k práci. Jejich domy ve favele nechalo město zbourat, a tak tam teď zbytek, který odolává, žije mezi buldozery, krysami a šváby.“
Pro tyhle Brazilce rozhodně neplatí, že fotbal nade vše milují a světový šampionát pro ně bude příští rok svátkem. Právě naopak.
