Na Vánoce 1914 se neválčilo. Britové si s Němci dávali dárky a hráli fotbal

V období vánočních svátků zbraně rozhodně nemlčí. Váleční vůdcové v novodobých dějinách duchovní atmosféru spojenou s Vánoci nebo končícím rokem příliš nerespektují. Výjimkou, kterou připomíná řada historiků, byl rok 1914 - tedy samotný začátek první světové války.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

S hrnkem teplého čaje na frontě 1. světové války | Foto: public domain

Vánoční zázrak - pod tímhle názvem vstoupila nevšední událost z roku 1914 do moderní vojenské historie. A dostala se i na filmové plátno pod trochu banálním názvem Šťastné a veselé.

„V té době se stabilizovala fronta. Stály proti sobě linie zákopů linoucí se od Lamanšského průlivu až ke švýcarským hranicím,“ popisuje Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek o klidu zbraní na Vánoce 1914 připravila redaktorka Eva Rajlichová

S blížícími se svátky se vojáci na obou stranách začínali připravovat na oslavu v zákopech. K tomu, co se stalo, přispěl zcela jistě stesk po domově, částečně možná i vliv různých mírových iniciativ a zřejmě i projev papeže Benedikta XV. Přimlouval se tehdy za „klid zbraní alespoň pro noc, kdy zpívají andělé“. A vojáci jakoby jeho přání vyslyšeli.

„Začali si vyměňovat drobné vánoční pozornosti; suvenýry, cigarety, čokolády. Prostě přestali válčit,“ říká Rajlich.

Utkání nedohráli. Míč píchli o ostnatý drát

K nejrozsáhlejším kontaktům mezi nepřáteli došlo v okolí městečka Ypres v Belgii. Zde byly vzájemné kontakty nejužší mimo jiné i proto, že část německých vojáků před válkou v Británii pracovala a uměla anglicky.

„Jak historici dokonce zaznamenali, na jednom úseku fronty došlo k fotbalovému utkání mezi německým a britským družstvem v zemi nikoho. Utkání skončilo 3:2 pro britskou stranu, ale nebylo dohráno, protože kopací míč píchli o ostnatý drát,“ poznamenává Rajlich.

Dočasné příměří bylo spontánní reakcí na danou situaci. Reálné odhady udávají, že do celé akce byly zapojeny tisíce mužů a někdy i důstojníků. Od té doby se nic podobného neopakovalo, podle historika Jiřího Rajlicha naopak nejsou vojenské operace během svátečního období ničím výjimečným. Ať už jde o Vánoce, či nikoli.

„Mnoho důležitých přepadů za 2. světové války proběhlo v neděli, kdy se počítalo s oslabenou pozorností protivníka. Příkladem nám budiž 7. prosinec 1941, kdy Japonsko napadlo Pearl Harbor. To byla také neděle.“

Eva Rajlichová, Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme