Národní muzeum nabízí pohled do talíře a na stoly našich předků
Říká se, že dívat se druhému do talíře je neslušné. Národní muzeum ale udělalo výjimku a v Letohrádku Kinských uspořádalo výstavu s odvážným názvem Krmě - jídlo - žrádlo. Návštěvníci se tak projdou kuchyněmi chudých venkovanů i bohatých šlechticů a zjistí, čím by byli pohoštěni, kdyby k nim přišli na návštěvu.
Zkuste si to představit: ocitli jste se v období na přelomu 19. a 20. století a můžete využít hned několika pozvání k prostřenému stolu. Které si vybrat? Těžká volba. V Musaionu Národopisného muzea lze ale poznat všechny společenské třídy.
„Teď jsme v kuchyni dělnické rodiny, tady vidíme, že to stravování je poměrně prosté, ale vydatné. Máme tady jídlo, které jíme do dneška – knedlíky s omáčkou, bramborové šišky, chleba, brambory,“ provádí výstavou její kurátor Petr Janeček.
Poté cesta míří do domu bohatého sedláka. „Stůl není uprostřed místnosti, ale v rohu. To je starobylé uspořádání místnosti, které vychází ještě z dávného středověku. Říkalo se tomu svatý kout, byly tam vystaveny obrázky, krucifix, byla tam takzvaná koutní skříňka, ve které byly ukládány nejdůležitější dokumenty té domácnosti,“ popisuje Janeček.
Poctivá krmě na stole ukazuje, že jde o dům bohatých lidí. „Máme tady svatomartinskou husu, bude posvícení. Toto je zelí. Tahle velká mísa je na chléb,“ ukazuje kurátor.
O patro výš jsou už stoly prostřeny přímo pro urozené. „Je to velký jídelní servis prostřený pro čtyři osoby. Příbory jsou podobné tomu, co používáme my, ale něco už zaniklo. Třeba toto je držáček na kosti,“ upozorňuje Janeček.
A protože nejen krmí živ je člověk, nabízí výstava i díla vyšívaná šlechtičnami. Ručními pracemi totiž urozené ženy trávily chvíle po jídle, zatímco jejich muži rozprávěli v úzkém kruhu o politice nebo v sezóně lovili lesní zvěř.
