Národní muzeum pořádá výstavu k výročí upálení Jana Husa. Ukáže i Jenský kodex
Národní muzeum v Praze připravilo k 600. výročí upálení mistra Jana Husa výstavu unikátních exponátů, které se vztahují k jeho životu, dílu i odkazu. V nové budově muzea tak bude ode dneška k vidění expozice nazvaná Husovské unikáty. V prvních čtyřech dnech si návštěvníci mohou prohlédnout i originál Jenského kodexu z přelomu 15. a 16. století.
Jenský kodex je sborník textů, které na jedné straně ukazují církev, jaká by měla být, a na druhé církev zkaženou, přibližuje kurátorka sbírky rukopisů Národního muzea Kateřina Spurná.
„Kodex obsahuje z hlediska kulturně-historického různé zajímavé scény. Jako třeba ta, která je tam vystavena, to znamená upálení mistra Jana Husa nebo upálení Jeronýma Pražského. Docela známé jsou vyobrazení města hříšného a města nebeského,“ upřesňuje Spurná.
Národní muzeum pořádá výstavu k výročí upálení Jana Husa. Ukáže i Jenský kodex. Podrobnosti zjišťovala Veronika Štefanová
V kodexu najdeme také obraz Jana Žižky v čele vojsk, který byl v Československu použit na dvacetikorunové bankovce.
Kodex je psaný převážně česky, některé části latinsky. Předpokládá se, že na něm pracovalo čtyři až pět iluminátorů. Jeho stránky jsou barvené a zlacené.
„I z tohoto důvodu musí mít kodex při vystavování velice přísný bezpečnostní i klimatický režim,“ upozorňuje Spurná.
Iluminovaný rukopis byl po staletí uchováván v německém městě Jeně. Od druhé poloviny 20. století je součástí sbírek knihovny Národního muzea v Praze.
„Kromě stáří tkví význam v historickém kontextu této knihy. Je to jeden z nejvýznamnějších deseti nebo dvaceti rukopisů sbírky knihovny Národního muzea,“ popisuje Spurná a dodává:
„Mluvit o významu této knihy je docela obtížné, protože každá kniha tohoto druhu je svým způsobem unikát. Takže to finančně a kulturně nacenit je docela obtížné.“
Návštěvníci si mohou originál rukopisu prohlédnout v prvních čtyřech dnech výstavy. Od 9. června ho pak nahradí kopie. Součástí expozice nazvané Husovské unikáty bude také část dlaždice z Husova vězení.
O Jenském kodexu mluvila s kurátorkou rukopisných sbírek Národního muzea Kateřinou Spurnou redaktorka Veronika Štefanová
„Na dlaždici narazil první sběratel husovských památek v Kostnici. Jedná se s největší pravděpodobností o dlaždici, která byla součástí dominikánského kláštěra,“ podotýká kurátor výstavy Martin Musílek.
Podle něj bychom mohli dochované předměty z doby Mistra Jana Husa spočítat na prstech jedné ruky. K těm patří i kámen, ke kterému měl být Hus údajně připoutaný, nebo odlitek kamenného okna jeho věznice.
„Nejedná se o originál, ale o odlitek originálu, který by měl v současnosti být součástí expozice takzvaného Husa-Hausu, tedy Husova domu v Kostnici,“ doplňuje Musílek.
Výročí si připomenou také v Táboře
Výročí upálení Mistra Jana Husa připomenou i v Husitském muzeu v Táboře. Některé předměty tam poputují ze sbírek pražského Národního muzea.
„Na naši výstavu si můžeme po skončení pražské výstavy zapůjčit unikátní vitráž s vyobrazením upálení mistra Jana Husa, ale i velice zajímavou redukci Husova kamene z Kostnice, která je zajímavá také tím, že ukazuje Husův kámen v podobě, v jaké byl vidět v 19. století,“ říká ředitel táborského muzea Jakub Smrčka.
Výstava v Husitském muzeu v Táboře začíná v sobotu 6. června a potrvá do konce října.
