Názor pamětníků je nezajímal, říká ředitel Památníku Lidice o chystané dramatizaci
Obyvatelé Lidic požadují zastavení projektu, který si klade za cíl zachytit atmosféru v obci těsně před jejím vyhlazením nacisty 10. června 1942. Projekt nazvaný Rozeznění – Lidice 2012 má být zvukovou dramatizací tehdejších tragických událostí pro návštěvníky lidického památníku. Podle občanů ale zkresluje a zlehčuje historické události.
Audiodrama popisuje běžný život Lidic zhruba v období heydrichiády. „Vycházeli jsme z toho, že poslední pamětníci pomalu odcházejí. Dneska žije pouze šest žen, které přežily druhou světovou válku. Nejstarší je 99, nejmladší 86,“ říká ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl.
Záměrem podle něj bylo přenášet emoce nejen prostřednictvím výkladu průvodkyň, ale přímo s nimi na pietním území pracovat. Projekt týmu kolem občanského sdružení Sonosféra mu proto připadal jako vynikající nápad.
Ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl přibližuje námitky k projektu Rozeznění – Lidice 2012
„Představoval jsem si, že v podstatě nahradí jednou to, co nám vlastně dneska bude chybět tím, že neprovádějí po pietním území lidické ženy nebo přeživší lidické děti,“ dodává Červencl s tím, že výslednou dramatizaci zatím neslyšel.
Námitky občanů přesto ředitel Památníku Lidice chápe. „Neviděli celý scénář. Nebyl jim ani předložen. Byl jim odmítnut k předložení a to si myslím, že je velká chyba. Protože jestliže, a to se každý do toho může vžít, se tam pojednává o mých předcích, o mé mamince, o mé babičce, bylo by dobré, kdybych věděl, o co tam půjde,“ vysvětluje.
Problémy, které Lidičtí s audiodramatem mají, se podle Červencla týkají spisovné češtiny, ale i míry fabulace některých příběhů nebo dokonce zobrazení osob, u kterých prý není zcela jasné, zda byli zrádci, nebo hrdinové. On sám si myslí, že scénář by měl být s pamětníky konzultován.
Scénáristka ale údajně nedovolí žádné úpravy, upozorňuje ředitel památníku. Další osud projektu je tak zatím nejasný. „Osobně doporučuji, a včera jsem to znova napsal Sonosféře, abychom se vrátili k jednacímu stolu s lidickými pamětníky a pokusili se najít východiska. Protože toho projektu jako takového by byla velká škoda, pokud by se neuskutečnil. Ale já na druhou stranu jako ředitel památníku pracující v Lidicích těžko mohu nepřihlížet k důrazným výtkám ze strany lidických občanů,“ uzavírá Červencl.