Nečekaný nález stovky hrobů posune otevření kostnice v Brně
Hlavní příčinou prodloužení a zdražení prací v kostnici pod brněnským kostelem svatého Jakuba jsou nové archeologické objevy. Namísto očekávaných několik desítek hrobových míst je jich téměř desetkrát tolik a objeveny byly staré rakve. To si vyžádalo ještě další archeologický průzkum. Zpřístupnění unikátní kostnice se tedy posune zřejmě až na léto.
Stejně nečekaný jako objev samotné kostnice v roce 2001 byl její skutečný rozsah a obsah, což se podle primátora Romana Onderky dalo zjistit až při loňském zahájení stavebních prací. Namísto očekávaných asi 60 hrobových míst je jich téměř desetkrát tolik a objeveny byly i několik století staré rakve. To si vyžádalo ještě další archeologický průzkum.
„Zkoumali, které z rakví, a jestli vůbec nějaké, bude možné zachovat. Hroby vykopat, pak bychom ty kosterní pozůstatky mohli následně v té expozici umístit takovým způsobem, aby je všichni návštěvníci mohli obdivovat. Troufnu si říct jednu z největších kostnic, vůbec po Francii to bude druhá největší kostnice na našem kontinentu,“ uvedl Roman Onderka.
Reportáž Ivana Holase z kontrolního dne v brněnské kostnicive Večerním Radiožurnálu.mp3
Větší rozsah kostnice rovněž přehodnotil plány na její finální podobu. Zatímco z většiny míst byly kosti odebrány a po průzkumu a vyčištění budou na místě poskládány do vhodných sestav, vysoká hromada ostatků v největší místnosti zůstane podle odborníka na brněnské podzemí Aleše Svobody nedotčena.
„Archeologové a památkáři si přáli zachovat tuto třetí komoru v původním stavu. I zde měla být provedena expozice, mělo se chodit dál, ale po dohodě s těmito odborníky jsme se rozhodli tuto komoru nechat dalším generacím, aby měly ještě také nějaké možnosti bádat, takže nevíme, co se skrývá za touto komorou. Zůstane ponechaná v tomto původním stavu,“ řekl Aleš Svoboda.
I po zpřístupnění veřejnosti má být zachován duchovní prostor místa. Bude doplněn vhodnými výtvarnými díly, na místě bude vždy maximálně 20 osob, zřejmě s vyloučením nejmenších dětí. Podle ředitelky Turistického informačního centra města Brna Petry Kačírkové nezaznamenali na zpřístupnění kostnice žádné negativní ohlasy.
„Návštěvníci uvidí kosterní pozůstatky třeba po morových a cholerových ranách nebo trepanované lebky po různých bitvách, 30letá válka a podobně,“ řekla Petra Kačírková.
Unikátní, takzvaná funerální trasa, bude podle Kačírkové propojovat kostnici pod kostelem svatého Jakuba průchodem historickým jádrem města ke kapucínům, kde jsou uložena mumifikovaná těla mnichů a významných občanů města.
Nejzazším termínem otevření má být závěr roku, protože další rozsáhlá archeologická překvapení se už ale zřejmě konat nebudou, chce to magistrát stihnout do prázdnin.
