Nedělní Den památky obětí holocaustu si v Brně připomněli s předstihem
Pamětníci uctili spolu s dětmi z brněnských základních a středních škol blížící se Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, který připadá na neděli. Pietní akt se konal na základní škole Merhautova. Právě tam bylo za války sběrné středisko, kde se shromažďovali Židé a Romové k transportu do vyhlazovacích táborů.
Celkem dvanáct transportních vlaků odvezlo z Brna za války 10 080 Židů a Romů. Konce války se dočkalo 841 z nich. Jednou z těch, kdo prošel shromaždištěm na Merhautově ulici, byla i Bedřiška Felixová.
„Tam je to místečko, kde jsem s rodiči ležela na špinavém pomačkaném slamníku. Myslím, že to byly dvě noci, bylo mně sedm roků. I když je to 71 roků, tak je to strašně smutné. Chybí mně ti, se kterými jsem sem přišla. A moc mně chybí,“ zavzpomínala s viditelným dojetím.
Redaktorka Vlasta Gajdošíková navštívila pietní akt za oběti holocaustu, který se konal v brněnské škole Merhautova
Po návratu domů na ně nečekal nikdo z rodiny. „Šli jsme do Terezína pět, vrátili jsme se s maminkou samy a čekala na nás paní správcová z domu, kde jsem se narodila,“ dodala Bedřiška Felixová.
Se vzpomínkami na pobyt v koncentračních táborech se svěřila také Erika Bezdíčková: „Nejtěžší samozřejmě byl příjezd do Osvětimi a rozdělení na život a na smrt. Bohužel oba moji rodiče byli odsouzeni k té straně, která znamenala smrt v plynové komoře. Já jsem byla v té době 13leté dítě, těžko jsem chápala, co se děje.“
„Několik dlouhých měsíců a let jsem prožila v několika koncentračních táborech, ale největší hrůza byla, když jsem se vrátila a vůbec nikoho nenašla. Takže návraty byly nejtěžší, pokud někdo neměl rodinu, a s tímto absolutně stresovým pocitem žiji dodnes,“ upozornila.
Vzpomínkové setkání začalo položením věnce u pamětní desky na budově školy, pokračovalo kulturním programem a besedou s pamětníky. Tato akce má podle předsedy Židovské obce Brno Jáchyma Kanarka velký význam.
„Jednak proto, že se nezapomíná na oběti holocaustu, jednak proto, že se zejména tady v této škole může mládež seznámit s tím, co se stalo, může vyslechnout svědectví pamětníků těch dob. To, co mě osobně velmi překvapilo, je poměrně aktivní přístup některých žáků a studentů, o čemž svědčí studentské práce prezentované jejich vystoupeními a na panelech, kde jsou jejich výtvarné práce,“ vysvětlil Kanarek.
