Nic než voda, ječmen a chmel. Německý zákon o čistotě piva platí už 500 let

Německo dnes ve velkém oslavuje své pivo. Přesně před 500 lety totiž bavorský kníže Vilém IV. stanovil povolené suroviny vaření tohoto nápoje a jeho pivovárečná norma se považuje za nejstarší zákon o kvalitě potravin na světě. S určitými změnami platí dodnes.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pivo se podle Bavorského zákona o čistotě smí vařit jen ze tří surovin - vody, ječmene a chmele | Zdroj: Reuters

Dnešní oslavy jsou naplánované skutečně velkolepě a účastní se jich přední představitelé celé země včetně kancléřky Angely Merkelové. Ta dnes promluví k pivovarníkům v Ingolstadtu, kde Vilém IV. 23. dubna roku 1516 zákon o čistotě piva vyhlásil.

Pivovarníci pak budou tomuto zákonu znovu přísahat věrnost. Bude se také slavnostně posvěcovat pivní kašna, kterou město při příležitosti oslav uvedlo včera do provozu. Je to ale spíš symbolická akce a ke zklamání milovníků piva v kašně během celovíkendového pivního festivalu bude už zase jen voda.

Na oslavy měl dnes přijet také bavorský premiér Horst Seehofer, mimo jiné i proto, že Ingolstadt je jeho domovské město. Nakonec ale nepřijede - ne snad kvůli sporům, které má s Angelou Merkelovou, ale proto, že má v Berlíně neodkladnou schůzku s dalšími premiéry spolkových zemí.

Bavorský zákon o čistotě piva, neboli Reinheitsgebot, říká, že do piva smí přijít jen chmel, voda a ječmen. Počítá se samozřejmě i s kvasnicemi, i když ty v zákoně jmenovitě uvedené nejsou. Norma říká, že kdo ji poruší, tomu bude sud zabaven.

Počátky vaření piva v německých zemích sahají až do roku 1165, kdy byla v Augsburgu poprvé udělena pokuta za čepování špatného piva. O 300 let později, v roce 1478, vydal vévoda Albrecht IV. nařízení upravující cenu piva. Toto nařízení platilo pouze pro blízké okolí města Mnichov a uvádělo, že "máz zimního piva má stát jeden fenik a máz letního piva dva feniky". Dále musel každý sládek složit přísahu, že k vaření piva smí používat jen ječmen, chmel a vodu a žádné jiné přísady. V roce 1493 vzešel ze strany vévody Georga, pána bavorského Landshutu výnos, který byl rozšířen v roce 1516 na celé Bavorsko. Tento výnos je známý pod názvem Bavorský zákon o čistotě. (zdroj: ČTK)

V roce 1906 se z Reinheitsgebot stal říšský zákon, od té doby tedy platí pro celé Německo a obsažen je i v současné legislativě, byť s jistými změnami. Nápoje, které požadavky nesplňují, dodnes nemohou být označovány za pivo, ale za pivní mixy. To vadí části minipivovarů, které chtějí vyrábět pivo různými méně tradičními způsoby.

Ještě ve druhé polovině 20. století Německo používalo normu i pro účely ochrany vlastního trhu před dovozem piva ze zahraničí. To už neplatí a dovážená piva zákon o čistotě splňovat nemusejí, ovšem v roce 1987 o tom rozhodoval až Evropský soudní dvůr.

Postupem času se dělaly ústupky také ohledně pšeničných piv. Původně totiž bylo cílem, aby se pivo nevařilo ze pšenice a žita, které byly potřeba pro pekárny, a zabránilo se tak hladu. Dnes už se pšeničná piva v Německu vařit smějí.

ČRo, Ondřej Himmer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme