O Velikonoční neděli se na stůl vrací jídla zapovězená během půstu

Velikonoce vrcholí. Obřady vzkříšení otevřely hlavní velikonoční svátek. Křesťané tak pokračují v oslavách Ježíšova zmrtvýchvstání, které začaly už v sobotu večer. Papež František dnes zakončí oslavu Kristova zmrtvýchvstání tradičním požehnáním Urbi et Orbi - městu a světu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

mazanec

mazanec | Foto: Rádio Praha

Velikonoce jsou nejdůležitějším svátkem křesťanů z celého církevního roku. Kristus zemřel na kříži a s sebou vzal všechny hříchy člověka, bolesti a utrpení.

„Slavnostní bohoslužbou si připomínáme to, co se odehrálo v noci. V některých krajích a farnostech se dnes žehnají také pokrmy,“ říká římskokatolický duchovní Miloš Szabó.

Po dlouhém období přísného čtyřicetidenního půstu je velikonoční Boží hod, tedy neděle, dnem hodování a oslav, a podle toho také vypadá a v historii vypadala slavnostní tabule.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek o lidových zvycích na Velikonoční neděli připravila Naděžda Hávová

„Na stůl se vracely potraviny, které do té doby byly zakázány, protože období půstu znamená zřeknout se mléčných a vaječných výrobků či masa,“ doplňuje historička Walburga Vavřinová.

Zvláštní postavení mělo ve velikonočním jídelníčku vajíčko a s ním pečivo. Vejce jsou také základem mazance, který je v Česku nejstarším doloženým velikonočním pečivem.

Lidé by asi byli překvapení, kdyby mazanec ochutnali před staletími. Podle staročeských kuchařek byl totiž velikonoční mazanec „koláč syrnej veliké noci“, to znamená nesladké pečivo připravované ze strouhaného sýra a většího množství vajec. Okrouhlý bochníkový tvar a znamení kříže si ponechal.

Velikonoční oslavy v Římě vrcholí. Papež František udělí požehnání Urbi et Orbi

Číst článek

Právě mazanec spolu s beránkem patří k nejstarším velikonočním pokrmům. Proč beránek? „Protože podle starého zákona měli Židé v Egyptě zabít beránka, který byl jednoroční a nesměl mít žádnou chybu. Právě tímto beránkem se měla rozeznat každá rodina, která se přihlásila k Hospodinu, to znamená že jsou Židé nejenom podle příslušnosti krve, ale především podle příslušnosti víry,“ vysvětluje páter Szabó.

Židé tedy měli beránka jako obřadní pokrm. Dnes v Česku jehněčí na stolech většinou chybí, na rozdíl právě od toho ze sladkého těsta.

Velikonoční týden vyvrcholí zítra, kdy se v českých zemích chodí na koledu.

Naděžda Hávová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme