O Velikonoční neděli se na stůl vrací jídla zapovězená během půstu
Velikonoce vrcholí. Obřady vzkříšení otevřely hlavní velikonoční svátek. Křesťané tak pokračují v oslavách Ježíšova zmrtvýchvstání, které začaly už v sobotu večer. Papež František dnes zakončí oslavu Kristova zmrtvýchvstání tradičním požehnáním Urbi et Orbi - městu a světu.
Velikonoce jsou nejdůležitějším svátkem křesťanů z celého církevního roku. Kristus zemřel na kříži a s sebou vzal všechny hříchy člověka, bolesti a utrpení.
„Slavnostní bohoslužbou si připomínáme to, co se odehrálo v noci. V některých krajích a farnostech se dnes žehnají také pokrmy,“ říká římskokatolický duchovní Miloš Szabó.
Po dlouhém období přísného čtyřicetidenního půstu je velikonoční Boží hod, tedy neděle, dnem hodování a oslav, a podle toho také vypadá a v historii vypadala slavnostní tabule.
„Na stůl se vracely potraviny, které do té doby byly zakázány, protože období půstu znamená zřeknout se mléčných a vaječných výrobků či masa,“ doplňuje historička Walburga Vavřinová.
Zvláštní postavení mělo ve velikonočním jídelníčku vajíčko a s ním pečivo. Vejce jsou také základem mazance, který je v Česku nejstarším doloženým velikonočním pečivem.
Lidé by asi byli překvapení, kdyby mazanec ochutnali před staletími. Podle staročeských kuchařek byl totiž velikonoční mazanec „koláč syrnej veliké noci“, to znamená nesladké pečivo připravované ze strouhaného sýra a většího množství vajec. Okrouhlý bochníkový tvar a znamení kříže si ponechal.
Velikonoční oslavy v Římě vrcholí. Papež František udělí požehnání Urbi et Orbi
Číst článek
Právě mazanec spolu s beránkem patří k nejstarším velikonočním pokrmům. Proč beránek? „Protože podle starého zákona měli Židé v Egyptě zabít beránka, který byl jednoroční a nesměl mít žádnou chybu. Právě tímto beránkem se měla rozeznat každá rodina, která se přihlásila k Hospodinu, to znamená že jsou Židé nejenom podle příslušnosti krve, ale především podle příslušnosti víry,“ vysvětluje páter Szabó.
Židé tedy měli beránka jako obřadní pokrm. Dnes v Česku jehněčí na stolech většinou chybí, na rozdíl právě od toho ze sladkého těsta.
Velikonoční týden vyvrcholí zítra, kdy se v českých zemích chodí na koledu.