Naši předkové nepřežívali jen na dietě složené z masa, plodů a rostlinných hlíz - nové nálezy ukazují, že obilniny si dokázali umlít už před 100 000 let.

0:00 21. prosince 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přeměnit tvrdé obilniny na něco, co je člověk schopný dobře rozžvýkat a strávit, není jednoduché. Pražení a mletí semen na mouku vyžaduje speciální nástroje, takže mnoho archeologů předpokládalo, že obilniny se staly významnou součástí lidského jídelníčku teprve v době před 10 000 let, kdy se začínalo rozvíjet zemědělství. V roce 2004 se toto datum posunulo hlouběji do minulosti poté, co byl v Izraeli nalezen mlecí kámen se zbytky pšenice a ječmene, starý 23 000 let.

Nejnovější nálezy, které pocházejí z mozambické jeskyně Ngalue, ale ukazují, že ani toto datum není konečné. Ve vrstvách starých 42 000 až 105 000 let našli archeologové z kanadské Calgarské univerzity celou kolekci kamenných nástrojů, které sloužily k mletí obilnin. Podle výsledků analýzy škrobových zrn, která zůstala na více než 70 nástrojích, se zdá, že obyvatelé jeskyně konzumovali divoké banány, pomeranče, luštěniny kajan (Cajanus cajan) a africké brambory (Hypoxis hemerocallidea). Celých 89 % škrobových zrn ale pocházelo ze zrn čiroku - tedy obilniny, která je dodnes základem jídelníčku v některých afrických zemích.

Přímý důkaz o tom, že by obyvatelé jeskyně čirok jedli, archeologové nemají. Argumentují ale tím, že jde o nejjednodušší vysvětlení, proč si lidé do jeskyně rutinně nosili čirok a zpracovávali jej.

Zdroj: ScienceNOW, Science Daily

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít