Od bitev u Jasla a Sokolova už uplynulo přes 70 let. Očitých svědků rychle ubývá

Druhováleční veteráni znovu vzpomínali na těžké boje na východní frontě. Od bitev u Jasla a Sokolova už uplynulo přes 70 let. A očitých svědků rychle ubývá. O krvavé, ale nakonec úspěšné obraně ukrajinské vesnice Sokolovo v březnu 1943, může vyprávět už jen 7 československých vojáků.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Velitel praporu Ludvík Svoboda čte rozkaz a povýšení, udělení řádů a vyznamenání za boje při obraně Sokolova

Velitel praporu Ludvík Svoboda čte rozkaz a povýšení, udělení řádů a vyznamenání za boje při obraně Sokolova | Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Československým vojákům se i přes velké ztráty podařilo splnit úkol - nacistům zabránit přejít řeku Mžu. Mezi vlastenci, kteří na východní frontu narukovali, byl také volyňský Čech Miloslav Masopust:

„Víceméně jsme nebyli českoslovenští občané. Ale byli jsme vlastenci, sokolové. Byli jsme ochotní položit svoje životy a prolít svoji krev za osvobození Československa."

Přehrát

00:00 / 00:00

Druhoválečných hrdinů ubývá. Na těžké boje na východní frontě vzpomíná volyňský Čech Miloslav Masopust

Masopust velel samopalníkům. Během dukelské operace, které střety u Sokolova předcházely, byl zraněn a převelen k dělostřelectvu. A tak se stal svědkem dalších bojů - u polského Jasla.

„Dostanete se do dělostřelecké palby, minometné palby. Člověk musí být bojovník a umět likvidovat nepřítele,“ vzpomínal 91letý brigádní generál.

1. československý samostatný polní prapor - přestože byl v měřítku druhé světové války maličký - prokázal národu velkou službu. Československo se po válce díky němu nestalo součástí Sovětského svazu.

„V okamžiku, kdy na území Sovětského svazu existuje jednotka československé exilové armády, tak Sovětský svaz uznává Československo jako samostatný spojenecký stát," vysvětlil před časem Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.

Ministerstvo obrany v současnosti eviduje už jen kolem 770 druhoválečných veteránů. Jejich věkový průměr přesahuje 90 let.

„Každý válečný veterán má zvláštní příspěvky k důchodu. Mají nárok i na pečovatelskou službu zdarma. Ministerstvo obrany je zřizovatelem dvou domovů péče o válečné veterány. Při vojenských nemocnicích jsou dnes sociální lůžka, kde se váleční veteráni přednostně umísťují. To je jejich největší problém, vzhledem k jejich průměrnému věku zhruba 92 let,“ říká Milan Bachan, z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany.

Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme