Od prvního sčítání lidu v samostatném Československu uplynulo 95 let

Obcovací řeč byla svého času velmi důležitá, aby se rozeznala a sepsala národnost obyvatelstva. A k tomu zase sloužilo sčítání lidu. Obcovací řeč evidovanou za Rakouska-Uherska nahradila později kategorie národnost. První sčítání lidu v samostatné republice se konalo přesně před 95 lety.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Začalo sčítání lidu. | Foto: Filip Jandourek

Statistika rozhodně není nuda a věděli to i staří Egypťané nebo třeba císař pán. Právě za Františka Josefa I. začalo pravidelné sčítání lidu na našem území a pokračuje s různými přestávkami dodnes.

První soupis obyvatel v samostatné republice, tehdy ještě v československé, se konal právě před 95 lety, tedy 14. února 1921.

Přehrát

00:00 / 00:00

Historii sčítání lidu i jeho budoucnost představil reportér Ľubomír Smatana

Pro nové československé úřady to byl trochu křest ohněm a za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, které mělo potvrdit oprávnění vzniku samostatné Československé republiky.

„Jakmile vznikala organizovaná společnost, potřebovali ti, kdo jí vládli, z počátku alespoň dvě informace. Komu a kolik daní lze uložit a kolik mužů lze získat do armády,“ říká bez špetky sentimentu bývalý dlouholetý místopředseda Českého statistického úřadu Stanislav Drápal.

Sčítání ovlivnilo i historii piva

Daně a muži do války jsou zapotřebí stále, ovšem v průběhu let začali vládci sbírat o svých poddaných mnohem více informací ekonomického a politického charakteru. Za Marie Terezie vznikla díky sčítání i první mapa etnického rozložení obyvatel v Rakousko-Uhersku a to se dotklo i piva.

„V Českých Budějovicích totiž tehdejší majitelé Měšťanského pivovaru naléhali na české zaměstnance, aby jako obcovací řeč uváděli němčinu,“ vysvětluje Drápal. Důsledkem byl vznik českého Budvaru.

Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (ilustrační foto) | Foto: Jan Rosenauer

V samostatném Československu a posléze Česku probíhalo sčítání lidu s výjimkou války každých deset let. Kupříkladu v roce 1930 se poprvé zjišťovala plodnost žen, tedy jestli a kolik porodily potomků.

Ve statistickém úřadu pracuje celý život Josef Škrabal, a tak sčítání lidu zažil čtyřikrát. „V roce 1980 už jsme měli počítač, americký. Byl dovezený právě kvůli sčítání,“ vzpomíná.

Poslední sčítání lidu, domů a bytů provedli statistici v březnu roku 2011. Oproti předešlému sčítání se už ale neptali na vlastnictví auta, chaty nebo televizoru, naopak přibyla otázka na registrované partnerství.

Údaje o náboženské víře, církevní příslušnosti a národnosti se staly jako jediné dobrovolné. A poprvé se také sčítali bezdomovci.

Při sčítání v roce 2021 ubude otázek

V mnoha evropských zemích se sčítání lidu provádí bez osobního dotazování lidí. Statistici využívají data, která průběžně sbírají státní úřady. V Česku to je ale hudba budoucnosti, a tak i v roce 2021 budou chodit po domácnostech sčítací komisaři, říká Josef Škrabal.

„Snažíme se o to, ale nelze to tak jednoduše. Dám vám jednoduchý příklad: registr bytů. Myslíte, že ho někdo v republice chce?“ klade řečnickou otázku Škrabal.

Některá nová data ale přece jenom statistici ze státních úřadů získají, a tak další sčítání lidu, bytů a domů v roce 2021 sice proběhne tradičním způsobem, významně ale ubude otázek, pravděpodobně až o polovinu.

Sčítání lidu - rodinný stav obyvatel starších 15 let v letech 1921 a 2011 | Foto: Český rozhlas

Ľubomír Smatana, mkp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme