Páka i nakloněná rovina. Čeští egyptologové používají pracovní postupy staré tisíce let

Čeští egyptologové pracují v Abúsíru nedaleko Káhiry už desítky let. Na nalezišti jsou od roku 1960. K posledním unikátním objevům patří osmnáct metrů dlouhá loď pohřbená v písku nebo hrobka neznámé královny Chentkaus III. Další překvapení může přijít každou chvíli, protože jarní sezóna v Abúsíru je v plné síle. Při objevování tisíce let staré historie se ale egyptologové neobejdou bez místní pracovní síly.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jarní sezóna v Abúsíru | Foto: Štěpán Macháček

Na vrcholu kamenné hrobky mastaby stojí Marzúk a neustále popohání dělníky. Jakmile se někdo z nich jen na chvíli zastaví, tak už se na něj snášejí ostrá slova.

Dělníci ale Marzúkovi odpovídají hlasitými pozdravy. Na vykopávkách je Marzúk dělnickým předákem a pravou rukou českých egyptologů.

„Musím je pořád prohánět. Dneska budeme vytahovat tyhle čtyři kamenné bloky. Nejdřív je doktor Martin nafotí, a pak nám řekne, co dál. Čtyři chlapi půjdou odtud a čtyři z druhé strany,“ popisuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Čeští egyptologové používají v egyptském Abúsíru pracovní postupy staré tisíce let. Natáčel blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček

Desítky dělníků z okolních vesnic se hemží mezi vykopávkami a se svým primitivním nářadím působí jako výjev ze starého Egypta.

„Dělníci jsou odstupňovaní. Nejvíc má předák dělníků a pak má nejvyšší plat zedník. Následují další sorty jako motykáři a košíkáři, ti dostávají nejméně," vysvětluje Jaromír Krejčí, který vykopávky v této části Abúsíru vede.

Dělníci dostávají v přepočtu mezi 100 až 300 korunami denně. „Je tady také vařič čaje, protože v Egyptě to bez čaje nejde. Máme tady člověka, který vozí vodu na oslu, takže platíme osla," dodává s úsměvem Krejčí.

Dělníci s motykami nakopávají a přihrabávají písek. Poté ho plní ho do kaučukových košíků, ve kterých ho další dělníci vynášejí na asi 50 metrů dalekou výsypku.

Jeden z dělníků také kontroluje docházku. Ostatní se silným hlasem hlásí z různých míst vykopávek. Dnes jich přišlo do služby asi čtyřicet.

Kromě Marzúka posílá dalšího stavbyvedoucího i státní památková správa. Mezi dělníky prý ale velkou autoritu nemá. „Bere peníze od Sísího, já beru plat od doktora Bárty, takže jsem na tom trošku líp," směje se Marzúk.

Skupina dělníků se snaží pohnout s tunovým blokem vápence. Za pomoci ručního navijáku a silného lana se ho snaží vytáhnout z písku. Kvůli terénním nerovnostem si ale vypomáhají dřevěnými trámy, kterými jako pákou blok nadzvedávají. Podobně se před 4500 lety tyto hrobky stavěly.

„Při přemisťování velkých bloků se používají stejné metody, jako měli staří Egypťané. Pod jeden blok dávají páku, aby ho vzpříčili a dostali ven. Používají také nakloněné roviny nebo válce. Všechno, co staří Egypťané používali, tu vidíme v reálu," potvrzuje šéf výzkumu Jaromír Krejčí, že se pracovní postupy po tisíce let prakticky nezměnily.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru