Pietní akt v senátu připomene prvorepublikovou senátorku Františku Plamínkovou

Smuteční věnec na nádvoří senátu dnes připomene popravu senátorky Františky Plamínkové. Druhou ženu v Československém senátu zabili nacisté v rámci heydrichiády přesně před 70 lety.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Senát (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Podle místopředsedkyně senátu Aleny Palečkové bývá Plamínková považována za první českou feministku.

„Velmi propagovala zrovnoprávnění žen v politickém a profesním životě tím, že prosazovala propojení profese s rodinným životem, manželstvím a rodinou, což byl na tu dobu velmi moderní postoj,“ opodstatňuje svůj postoj Alena Palečková.

Františka Plamínková vystudovala Státní učitelský ústav ve své rodné Praze a zásadním způsobem se zasazovala o zrušení celibátu učitelek. Byla aktivní v boji také o volební právo žen ve Výboru pro volební právo žen.

V roce 1903 se podílela na založení Ženského klubu českého, jehož byla i aktivní členkou. Její feministické aktivity pokračovaly v založení Ženské národní rady, která se později stala součástí Mezinárodní rady žen, jejíž místopředsedkyní se Plamínková později také stala.

Františka Plamínková | Foto: www.balustrada.cz

Senátorské křeslo v Národním shromáždění ČSR získala v parlamentních volbách v roce 1925 za Československou stranu socialistickou, jejíž členkou byla v té době již sedm let.

Za okupace Československa zůstala morálně rovná a nepřestoupila do žádné z „kompromisních“ politických stran. Z tohoto důvodu byla soustavně sledována gestapem, které ji v červnu 1942 zatklo. Popravena byla na Kobyliské střelnici 30. června 1942 ve věku 67 let.

Marína Dvořáková, Anna Zunová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme