Vylodit se na pobřeží byl při osidlování Ameriky jen začátek a mnohem náročnější byla pro první pionýry cesta hluboko do vnitrozemí. Přistěhovalci však nebyli první, kdo ji absolvoval – o stovky milionů let dříve se do vnitrozemí stěhovali první plazi.

14:49 2. srpna 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vůbec prvními tvory, kteří kdy položili nohu na suchou zem, byli obojživelníci. Na břehy se vyplazili před 360 až 400 miliony let, ale své závislosti na vodě se nikdy nezbavili. I dnes se žáby a mloci přicházejí do vody pářit nebo tam alespoň kladou svá vysychavá vajíčka. Skutečnými pionýry souše proto byli pravěcí plazi, kteří měli vajíčka s pevným obalem a mohli si dovolit nechat vodu za zády. Co je k tomu vedlo? Snad byly pobřežní mokřiny příliš přeplněné, zatímco vnitrozemí kontinentů nabízelo zcela nevyužité zdroje.

Zatím nejstarší důkaz o putování plazů do středu kontinentů představuje nově objevená stezka fosilních stop ze zálivu Fundy ve východní Kanadě. Do zdejšího bláta před 318 miliony let otiskl své pětiprsté tlapky drobný plaz, který se zřejmě podobal dnešním gekonům. Nebyl však jediným plazem, který se tu kdysi procházel – na stejné lokalitě tým britských vědců našel také otisky dvou dalších druhů. Velikost všech otisků se pohybuje mezi 2 a 8 cm. Před 318 miliony let bylo místo nálezu součástí superkontinentu Pangea a leželo asi 500 km daleko od pobřeží. Z objevu to dělá vůbec nejstarší důkaz o výskytu obratlovců v drsných a suchých podmínkách kontinentálního vnitrozemí.

Zdroj: NewScientist, ScienceDaily, Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít