Hrstka lidských zubů objevených v izraelské jeskyni Qesem vyvolala malou senzaci. Na to, aby se kvůli ní začala přepisovat historie lidského rodu, ale zřejmě nestačí.

15:00 3. ledna 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

O co přesně jde? Současné poznatky naznačují, že moderní člověk Homo sapiens se objevil ve východní Africe asi před 200 000 let. Archeologové z Telavivské univerzity nyní oznámili objev lidských zubů, které by mohly být staré až 400 000 let. Podle nich jde o zatím nejstarší důkaz existence moderního člověka, jaký byl kdy objeven. Místem nálezu však není Afrika, jak by se dalo předpokládat, ale izraelská jeskyně Qesem, která byla obývána před 200 000 až 400 000 lety. Svou velikostí a tvarem se zuby z této jeskyně podobají těm, které se datují do doby před 200 000 lety a pocházejí z afrického kontinentu. Zároveň se podobají 100 000 let starým zubům moderního člověka, který obýval jeskyně nedaleko Nazaretu.

V médiích objev vyvolal senzacechtivou otázku: nepochází tedy moderní člověk spíš z Izraele než z Afriky? Podle samotného článku, ve kterém vědci svůj objev popisují, však tato možnost příliš pravděpodobná není. Datování nálezu není příliš přesné a nedá se ani spolehlivě říci, kterému lidskému druhu zuby vlastně patřily. Prvky odpovídající moderním lidem se překrývají s prvky, které by mohly patřit neandrtálcům. Případná senzace si tedy musí počkat na přesnější dataci nálezu nebo na to, až někdo ze zubů vyextrahuje DNA.

Zdroj: American Journal of Physical Anthropology, ScienceDaily

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít