Postup do finále fotbalového MS před 50 lety zařídili dva emigranti, které chtěl režim vygumovat z dějin

Čeští fotbalisté budou bojovat o čtvrtfinále Eura až zítra, ale jeden slavný postup si můžeme připomenout už teď. Je to přesně 50 let ode dne, kdy Čechoslováci postoupili do finále světového šampionátu v Chile. Shodou okolností se o vítězství 3:1 v semifinále nad Jugoslávií svými góly postarali dva pozdější emigranti. Po odchodu na Západ měli v komunistické vlasti navždy zmizet z archivů a statistik. Teď už se tomu oba mohou smát - Josef Kadraba ve Vídni a na jihu Francie nedaleko města Nimes Adolf Scherer.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Adolf Scherer na zahrádce u svého domku v St. Gilles v jižní Francii | Foto: Václav Tvarůžka

Stačilo dvacet minu jízdy a jsme od domečku Adolfa Scherera v Saint Gilles na pláži.

„Jezdíme sem tak dvakrát týdně, ale ne opalovat se, plavat! Plavání je můj život. Přitom jsem vyrostl v horách, ale když jsem přišel do Francie, moje první cesta s manažerem byla k moři. A hned jsem řekl, že tu zůstanu, protože moře, to byl můj sen. A tady v Nimes jsem už čtyřicet let.“

Adolf Scherer odešel do Francie nejprve legálně. Jako jeden z prvních československých fotbalistů dostal od režimu na konci 60. letech coby vicemistr světa za odměnu povolení vyslyšet lákání profesionálních klubů ze Západu. Ovšem až jako třicátník, sedm let poté, co se stal v Chile nejlepším střelcem stříbrného týmu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na ústrky ze strany komunistického režimu vzpomínají stříbrní medailisté z fotbalového MS v Chile 1962 Adolf Scherer a Josef Kadraba

V sedmdesátých letech se na Azurové pobřeží vrátil už bez povolení. Podruhé se oženil, zdvojnásobil počet svých dětí na čtyři a ve své vlasti se stal zrádcem a nepřítelem režimu.

„To bylo strašné, když se říkalo, že Scherer, nejlepší střelec československého mužstva, utekl do zahraničí. Šestnáct let jsem nemohl přijet domů. Když jsem byl ve Francii, zemřel můj otec, tak jsem šel do Paříže poprosit o vízum, abych mohl jet na jeho pohřeb. Nedali mi ho, takže jsem ho ani nemohl pochovat.“

Druhého střelce z chilského semifinále proti Jugoslávii Josefa Kadrabu v Československu dokonce v nepřítomnosti odsoudili ke dvěma letům vězení. Jeho manželku k polovičnímu trestu. Také bývalý útočník Slavie i Sparty byl ve Vídni nejprve s povolením režimu, ale už se nevrátil.

A také jeho komunističtí funkcionáři poručili vygumovat ze seznamu fotbalových hrdinů z Chile. Novináři se toho drželi a vitální osmasedmdesátiletý český Vídeňan má dodnes schovaný výstřižek cenzurovaného přehledu československých účastí na světových šampionátech. Cituje z Československého sportu.

„Všude jsou všechny góly, kdo a jak je dal, ale v roce 1962 píšou o nás v Chile: se Španělskem 1:0, Štibrányi. Brazílie 0:0, samozřejmě bez střelců. S Mexikem 1:3, Mašek. Ve čtvrtfinále s Maďarskem 1:0… a nic. V semifinále s Jugoslávií 3:1, a nic – přitom dva góly dal Scherer a jeden já. Finále s Brazílií 1:3, Masopust. Nikdo mi nevysvětlí, že by toho novináře zavřeli, kdyby tam napsal střelce gólů… Tak tam aspoň neměl psát nikde nic.“

Útěchou může být Josefu Kadrabovi to, že se mu dostává uznání v klubovně Rapidu Vídeň, za který sice nikdy nehrál, ale kam chodí se svými bývalými protihráči každý pátek vpodvečer vzpomínat a veselit se.

Jan Kaliba, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme