Potápěči začali s rozsáhlým průzkumem dna Vltavy u Staroměstské věže Karlova mostu. I přes lezavé počasí se do vody podívali hned několikrát. Celou akci organizuje Muzeum hlavního města Prahy ve spolupráci s památkáři. Odborníci čekají, že by řeka mohla vydat cenné objevy - dno se v prozkoumávané oblasti podle jejich odhadů od středověku prý příliš neproměnilo.

Tento článek je více než rok starý.

19:46 17. ledna 2014 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Tady je 1,5 metru, tam je 2,5, možná 3 metry ve vymletém korytu. Tady na sever od Karlova mostu je to malá hloubka, tak do 1,5 metru. Tam, jak vytéká náhon mlýna, je hloubka větší – kolem 2 až 2,5 metru. Viditelnost je docela dobrá, voda je studená, takže to je vždycky lepší. Je to relativně čisté, tady je víc bahna, člověk tu zapadá po kotníky do sedimentu, dál je pak písek a kameny,“ popisuje potápěč Petr Slezák.

Zatím spolu s kolegou rozdělil plánované místo průzkumu do několika sektorů o rozloze 5x5 metrů. Potápěči mají na sobě důkladný neopren, ovšem při průzkumu Vltavy jim nejvíce pomůže obyčejný smetáček. „Speciální potápěčský smetáček,“ vysvětluje Slezák.

Vltavské dno z Karlova mostu vidí šéf pražských památkářů Ondřej Šefců jako velmi nadějné místo možných objevů:

„Tady vlastně nikdy nebyl důvod, aby dno nějakým cíleným způsobem likvidoval, maximálně živelné procesy. Je otázka, o kolik je dno jiné než ve středověku. Bude asi o něco vyšší, ale zas takový rozdíl to být nemůže, protože tu máme chycené polohy základů mostu a řeka se až tak fatálně změnit nemohla.“

Pilíře mostu ale památkáře zajímat nebudou. „My bezpečně víme, že celá situace okolo pilířů mostu byla zcela zásadně proměněna na konci 19. století, kdy se tu stavěly tři oblouky. Všechny pilíře byly tehdy zajištěné ocelovými kesony, takže dva metry okolo pilířů situace zcela zanikla,“ přibližuje Ševců.

Kov, keramika, kámen, dřevo

O tom, co by bylo možné ve Vltavě najít, nechtěl nikdo dopředu příliš spekulovat, něco málo naznačuje vedoucí kurátorů hlavního města Prahy Pavla Státníková:

„Nejvíce očekáváme kameny, což je trošku obtížné v tom, že voda na tom pracuje a kámen mění. Hlavně pak čekáme, že tam bude kov, mohla by tam být i keramika, i nějaký organický materiál, zejména dřevo.“

To, zda průzkum splní očekávání památkářů a lidí z hlavního města Prahy bude jasné po víkendu. Jedno z těch nejsmělejších přání je, najít ve vodě třeba i malou část rozstřílené gotické výzdoby západního průčelí Staroměstské věže, která vzala za své při obléhání Prahy Švédy v roce 1648.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít