Pravěké šperky objevené náhodným nálezcem obohatily archeologickou expozici v Pardubicích
Ve Stíčanech u Hrochova Týnce vydala země poklad plný prehistorických šperků a jantarových korálků. Nešlo o zlato ani jiné drahé kovy. Přesto má ale vysokou historickou hodnotu a také štěstí na svého nálezce. Ten na místo přivolal archeology, kteří poklad vyzvedli, ošetřili a uložili do vitrín.
„Zatím jsme podobné nálezy znali pouze z prostředí Moravy. Takže pro českou archeologii je to vskutku výjimečný nález,“ říká archeolog Východočeského muzea Jan Jílek u vitríny, kde je sada několika nákrčníků a masivních náramků zhotovených z bronzu.
Bronzový nález ze Stíčan v obci Hrochův Týnec se sestává ze souboru kovových a jantarových artefaktů, celkem jde o sedm nákrčníků a 14 náramků či jejich částí. Jde o vzácné předměty, kterými se zdobily ženy a dívky ve starší době železné. Součástí takzvaného pravěkého depotu jsou i jantarové korále.
Východočeské muzeum v Pardubicích vystavuje historické šperky, které objevil náhodný nálezce. V muzeu natáčel Ondřej Wolf
„Ty nám ukazují na kontakty se severovýchodními oblastmi u Baltského moře a dokazují pravděpodobně obchodní aktivity zdejší slezskoplatěnické kultury s populacemi žijícími na severovýchodě odsud,“ dodává archeolog.
Slezskoplatěnickou kulturu znají archeologové z vykopávek sídlišť a urnových pohřebišť. Existovala v době 8. až 6. století před naším letopočtem, kdy ve Středomoří vzkvétala starobylá řecká kultura.
„Vyskytují se zde artefakty, nad kterými archeologové stále kroutí hlavou. Například soubor drobných bronzových plíšků, které byly předběžně interpretovány jako nášivky nebo jako ozdoby účesů,“ popisuje Jílek.
Nález stíčanského pokladu vyvolává celou řadu otázek. Odborníci si například lámou hlavu nad tím, jak se soubor předmětů dostal do země, kdo ho tam schoval a proč.
„V zásadě archeologové uvažují hlavně o dvou hypotézách. Tedy že se mohlo jednat o sklad místní komunity, například nějakého řemeslníka. Druhá intepretace je přitažlivější pro laickou veřejnost, a to, že by se mohlo jednat o nějaký doklad kultovního chování, třeba o obětinu,“ naznačuje archeolog.
Poklad historických šperků je nyní k vidění na Zámku Pardubice v nové archeologické expozici Východočeského muzea. A to díky osvícenému přístupu jeho nálezce. V souladu s památkovým zákonem mu krajský úřad vyplatil odměnu.
„Krajský úřad si vyžádal odborný posudek a na jeho základě byla stanovena hodnota nálezu,“ potvrzuje Milan Mariánek z odboru školství a kultury.
Nálezce dostal 10 procent z takzvané prodejní ceny. „V tomto případě byla stanovena odměna 25 tisíc korun,“ uvedl vedoucí odboru školství, kultury a památkové péče Martin Kiss. Podle znaleckého posudku je prodejní cena artefaktů přibližně čtvrt milionu korun, jejich kulturně-historická hodnota pak téměř milion korun.
