Před 100 lety byla nalezena slavná busta egyptské královny Nefertiti
6. prosince je tomu právě 100 let, co německý archeolog Ludwig Borchardt objevil v Egyptě, dnešní Amarně, slavnou bustu manželky faraona Achnatona Nefertiti z polychromovaného vápence. Spolu s dalšími nálezy ji dovezl do Berlína. Tamní Neues Museum si výročí připomíná velkou výstavou, která začíná v pátek a potrvá až do poloviny dubna příštího roku.
Nález 50centimetrové busty Nefertiti, jejíž jméno se překládá jako „Přišla krásná“, nesmírně obohatil pohled na egyptské umění.
„Je to vrcholné umělecké dílo a reprezentuje především umění takzvané amarnské doby, především vlády faraona Achnatona. Ta byla spjata s několika významnými náboženskými, ale nejen náboženskými reformami,“ říká egyptolog Miroslav Verner.
Hostem Rádia Česko byl archeolog a egyptolog Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy Miroslav Verner
Nejvýznamnější změnou, kterou Achnaton provedl, byl přechod k monoteismu. „Její důvody egyptologové hledají a diskutují už dlouhou dobu. Je zřejmé, že Achnaton byl svým způsobem vizionář. Byl ale zároveň politický realista,“ vysvětluje Verner a pokračuje:
„Možná jeho rozhodnutí zavrhnout polyteismus a upřednostnit vládu jediného boha Atona, slunečního kotouče, souvisela s politickými poměry v Egyptě té doby. V důsledku velkých výbojných válek na počátku 18. století nesmírně zbohatlo kněžstvo boha Amona, pod jehož praporci, obrazně řečeno, egyptské vojsko zvítězilo. Kněžstvo se stalo tak mocným, že začalo konkurovat královské moci.“
V umění se Achnatonovo „náboženství světla“ projevilo velkým příklonem k realismu, až k naturalismu. „Týká se to jednak námětů, tematiky, která překračuje dosavadní poněkud strnulé hranice, dosud motivované hlavně náboženstvím, jednak formy. Objevily se velmi živé, pohybující se obrazy, vycházející z každodenního života Egypta,“ popisuje Verner.
Na výstavě v Berlíně nazvané Světlo Amarny - 100 let od nálezu Nefertiti se objeví některé dosud nevystavené nálezy ze sbírky berlínských muzeí i výpůjčky z dalších velkých světových muzeí, třeba Louvru nebo Britského muzea.
„Sám jsem zvědavý, jestli se objeví i něco z Egyptského muzea v Káhiře. Německo-egyptské archeologické vztahy jsou dlouhodobě zatížené právě i kvůli bustě Nefertiti, ikoně egyptského umění,“ podotýká Miroslav Verner.
Egypt už dlouho usiluje o navrácení egyptských památek ze světových muzeí. Někdejší egyptský ministr pro památky Záhí Havás se před svým odvoláním novou egyptskou vládou marně snažil o návrat Rossetské desky a právě busty Nefertiti. Odpůrci tohoto kroku poukazují na bezpečnost, Němci navíc na křehkost busty. Zdůrazňují také, že busta byla z Egypta vyvezena legálně.
