Před 140 lety se narodil Emil Hácha. Odsuzovaný zachránce mnoha životů

Na dnešní den připadá 140. výročí narození politika Emila Háchy. Právník evropské úrovně a pozdější prezident pomnichovského Československa se stal i hlavou protektorátu. Přestože byl dlouhá léta po válce považován za zrádce národa a dodnes tento názor v části české veřejnosti přetrvává, historici pohled na něj pootáčejí a usilují o jeho rehabilitaci.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Emil Hacha u Hitlera 1939 | Foto: CC BY-SA 3.0, Heinrich Hoffmann

V každém případě Emil Hácha v polovině března 1939 pod silným tlakem nacistického vůdce Adolfa Hitlera podepsal souhlas s takzvanou „ochranou území Čech a Moravy Velkoněmeckou říší“.

„Měl na vybranou, ale měl na mysli možné důsledky. Jako právník věděl, že rozhodnutí, které činí, není ústavní. Ústavně by mohlo zlikvidovat stát jedině rozhodnutí parlamentu třípětinovou většinou. Vzal tedy na sebe toto odium a pro budoucnost to mělo velice pozitivní precedent. Představme si, kdyby v pozdějších jednáních o uznání 15. března hrál roli souhlas parlamentu,“ upozorňuje historik Josef Tomeš, předseda Společnosti Emila Háchy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Historické zhodnocení Emila Háchy provedl ve Světě o desáté historik Josef Tomeš, předseda Společnosti Emila Háchy

Podle něho Hácha představoval národně obranný zápas v mezích protektorátní autonomie. „To je taktika, která měla své objektivní limity, její možnosti se časem zužovaly a nakonec se téměř vyčerpaly. Nešlo ji národu otevřeně vysvětlit a často se proto setkávala s odsudky těch lidí, kteří viděli jen její rub – různé úlitby okupační moci – a neviděli líc – záchranu stovek a tisíců lidských životů.“

Málo se například mluví o tom, že právě Hácha měl hlavní podíl na propuštění většiny studentů, kteří byli po událostech 17. listopadu transportováni do koncentračního tábora. Tehdy 1250 studentů z Prahy, Brna a z Vysoké školy báňské v Příbrami skončilo v Sachsenhausenu.

„Leželo mu to nesmírně na srdci, jak dokládá osobní svědectví jeho dcery Milady Rádlové, která vždy zdůrazňovala, že toto považoval za jeden ze svých důležitých úkolů. Převážná většina studentů se v průběhu let 1939 až 1943 vrátila domů,“ dodává Tomeš.

Do roku 1941 byl Hácha v přímém spojení s Edvardem Benešem a zahraničním odbojem. Řada jeho přátel a spolupracovníků byla zase zapojena do domácího odboje. Například předseda vlády generál Eliáš, Háchův přítel doc. dr. Jiří Havelka nebo v prezidentské kanceláři působící František Schwarzenberg. Za mnoho zatčených a odsouzených odbojářů také Hácha intervenoval.

„Nacisté dobře věděli o spojení se zahraničním odbojem, a proto se Heydrich přímo machiavelisticky snažil, aby mezi domácím a zahraničním odbojem nastala roztržka, aby Beneš odsoudil Háchu a Hácha Beneše, což se mu nakonec podařilo,“ přiznává Tomeš.

Emil Hácha byl za Heydricha zbaven svých nejbližších spolupracovníků a těžce fyzicky nemocen a psychicky vyčerpán byl postaven do situace heydrichiády. Jeho choroba se nakonec zhoršila natolik, že svoji funkci nemohl vykonávat a od roku 1944 byl oficiálně zastupován ministerským předsedou. V květnu 1945 zemřel v pankrácké vězeňské nemocnici.

Ladislav Dvořák, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme