Před 15 lety podpořila ODS menšinovou vládu ČSSD. Uzavřely opoziční smlouvu
Zástupci ČSSD a ODS, tedy dvou nejsilnějších stran, podepsali 9. července 1998 takzvanou „smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí“, která se do obecného povědomí dostala jako opoziční smlouva. Dohoda umožnila sociálním demokratům sestavit a udržet menšinovou vládu po předčasných volbách.
Podstatou opoziční smlouvy bylo, že vítězná ČSSD sestaví vládu a druhá nejsilnější strana, tedy ODS, bude její činnost kontrolovat.
Občanským demokratům se tehdy při volbách povedl skoro zázrak. Na sociální demokraty, kteří získali lehce přes 32 procent voličů, ztratili jen necelých pět procent. Bylo to přitom půl roku po takzvaném sarajevském atentátu a strana neměla zrovna nejjistější postavení.
Komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček vidí problém opozičního modelu vládnutí v tom, že šlo svým způsobem o skrytou koalici.
„Čímž vlastně byla opozice jako parlamentní institut suspendována. Ta de facto neexistovala. Ta, kdo měla být hlavní opoziční strana, tedy občanská demokracie, se této opoziční role – včetně práva vyvolat hlasování o nedůvěře – na čtyři roky vzdala,“ upozornil.
Tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman ovšem v roce 1998 považoval smlouvu s ODS za jediné možné řešení. „Dohoda těchto dvou stran, která nikdy nebyla dohodou koaliční, ale v pravém smyslu tohoto slova dohodou opoziční, neboť jde o dvě strany s různým politickým programem, vytvořila skutečně dlouhodobý základ politické stability,“ vysvětlil.
„My se domníváme, že to je pozitivní prvek našeho politického uspořádání jak pro domácí pohled, tak pro pohled zvnějšku,“ soudil tehdy Václav Klaus, kterého dohoda vynesla na post předsedy Poslanecké sněmovny.
Na téma opoziční smlouva se objevila také řada vtipů. Podle jednoho z bonmotů se smlouva nazývala opoziční, protože byla jednoduše „o pozicích“.
„A z českého politického prostředí udělala stojatý rybník. Mimochodem, kdyby se smluvním opozičníkům povedlo to, co chtěli, zejména novela ústavy a volebního zákona, tak do dvou funkčních období tady opozice byla ve sněmovně tak ,silná‘, že by z nich bylo pár poslanců a ti by si mohli chodit do poslanecké restaurace na lacinější obědy a to by bylo všechno,“ dodal Nováček.