Právě dnes je to třiadvacet let ode dne, kdy vojáci Saddáma Husajna obsadili Kuvajt. Okupace této malé a bohaté země byla začátkem První války v Perském zálivu. Osvobozovací vojenské operace se aktivně zúčastnilo i tehdejší Československo.

1:36 2. srpna 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ve dvě hodiny po půlnoci překročila irácká vojska hranice s Kuvajtem. Proti malé kuvajtské armádě stála obrovská přesila, 100 tisíc iráckých vojáků a dva tisíce tanků. Během čtyř hodin obsadili hlavní město, další den zbytek země.

Důvodem, proč Saddám Husajn zaútočil na svého malého souseda, byla ropa. Irák se topil v dluzích a silou si chtěl přisvojit ropná pole svého souseda. Z Kuvajtu se stala 19. irácká provincie.

Rada bezpečnosti OSN i okolní muslimské země vyzývají Husajna, aby Kuvajt opustil. Ten ale odmítá a rodí se koalice 28 států, jejíž součástí je i Československo.

"Pro tuto agresi není žádná omluva. Žádáme okamžitý a bezpodmínečný odchod irácké armády z Kuvajtu, legitimní vláda se musí okamžitě vrátit zpět," apeloval prezident George Bush starší.

Až v lednu následujícího roku vstoupily do Kuvajtu koaliční armády a začala operace Pouštní bouře. Československo vyslalo svoji protichemickou jednotku. Po 43 dnech byl Kuvajt osvobozen. Saddám Husajn se stáhl, své zemi ale vládl ještě dalších dvanáct let.

Jaromír Marek, kko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít