Před 24 lety padla Berlínská zeď. Německo vzpomíná na krok ke sjednocení země
Občané tehdejší Německé demokratické republiky začali před dvaceti čtyřmi lety rozebírat Berlínskou zeď. Od roku 1961 do 10. listopadu 1989 rozdělovala Berlín na východní a západní část.
Berlínská zeď měla znemožnit útěky lidí z východní, komunistické části města do Západního Berlína. Zeď byla dlouhá přes 155 kilometrů a Berlín rozdělovala téměř třicet let.
V červnu 1987 vyzval tehdejší americký prezident Ronald Reagan sovětského vůdce Michaila Gorbačova k jejímu stržení. Stalo se tak až za dva roky.
Na podzim roku 1989 už vedení Německé demokratické republiky nemohlo ignorovat tisíce lidí, kteří se chtěli vystěhovat na Západ. Přišlo proto s návrhem zákona, který by jim odchod umožnil. Členové politbyra s ním chtěli novináře seznámit 9. listopadu na tiskové konferenci, kterou přenášela také televize.
Jeden z novinářů se zeptal, kdy opatření vstoupí v platnost, a člen politbyra Günter Schabowski podotkl, že zřejmě ihned. Usnesení ale nebylo schváleno a mělo platit až od příštího dne.
Lidé si to přebrali po svém a žádný z vysokých soudruhů politbyra už nedokázal zastavit sled událostí.
Kolem půlnoci desítky tisíc obyvatel Východního Berlína proudily do západní části města. Den poté, 10. listopadu 1989, začali Němci zeď rozebírat.
Význam pádu Berlínské zdi shrnuje zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák:
„Pád Berlínské zdi dokázal dvě důležité věci. Zaprvé, že ta zeď dávno pozbyla platnost. Zahynulo u ní více než 200 lidí a stejně nakonec nezabránila tomu, aby se Německo spojilo. A druhá věc, která byla důležitá, že zeď vyšli bořit hlavně lidé z východu Německa, kteří tím dokázali, že chtějí žít v jednotném státě,“ zhodnotil Slezák.
