Před 25 lety přestala být republika socialistická, následovala pomlčková válka

Před 25 lety vypustila Česká národní rada z názvu republiky slovo socialistická. Vyslyšela tak návrh prezidenta Václava Havla. Slovenská národní rada udělala totéž už o šest dní dříve. O tom, jak se společný stát Čechů a Slováků bude jmenovat dál, se ale politici dohadovali ještě další tři týdny. Do historie se bouřlivá diskuse zapsala jako takzvaná pomlčková válka, která předznamenala rozpad Československa.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pražský Hrad (ilustrační foto)

Pražský Hrad (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Československo bylo oficiálně socialistickým státem od roku 1960, kdy přijalo novou ústavu. Komunistická strana si v ní pojistila svoje vedoucí postavení ve společnosti a slovo socialistický doplnila do názvu země.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 25 lety zmizelo z názvu republiky slovo socialistická. Poté začala takzvaná pomlčková válka. Téma pro Jaroslava Skalického

Česká socialistická republika a její slovenský protějšek vznikly v roce 1969 při vyhlášení federace.

K vypuštění slova socialistický z názvů republik vyzval pár týdnů po svém zvolení prezidentem Václav Havel. Poslanci České národní rady ho vyslyšeli 6. března 1990, jak informoval Československý rozhlas:

„Protože ústavní zákon České národní rady vstoupil ihned v platnost, nový název české republiky platí už ode dneška. Současně podpořili návrh prezidenta republiky, aby název našeho státu byl Československá republika.“

Pomlčková válka o nový název státu

Pro Slováky byla ale tato varianta nepřijatelná. Požadovali větší míru svrchovanosti, kterou měl vyjadřovat i nový název státu.

Čárka rozdělující obě poloviny federace se ale zase nelíbila české straně. V parlamentu se rozhořela takzvaná pomlčková válka, kterou provázely emoce.

O změně názvu státu nebylo jasno ještě ani den před závěrečným hlasováním. Do hry znovu vstoupil Václav Havel. Přimlouval se za název Republika česko-slovenská. Jeho poselství zaslané z místa léčení přečetl v parlamentu poslanec Martin Palouš:

„Všichni dobře víte, že ta pomlčka, která všem Čechům připadá směšná, přebytečná a ošklivá, je cosi víc, než jenom pomlčka. Odstranění pomlčky je pro slovenský národ materializovaným symbolem toho, že nebyla slovenskému národu přiznána jeho identita.“

Dramatik Václav Havel se ohlédl za svými životními přelomy | Foto: Filip Jandourek

Václav Havel měl i záložní variantu.

„Kdybychom se jmenovali Československá federativní republika, pak by tam nemusela být pomlčka, která Čechy tak strašně dráždí, a zároveň by federativní podstata byla v názvu přítomna,“ četl za Havla poslanec Palouš.

Tento návrh 29. března 1990 prošel. Název ale platil jen tři týdny. Nakonec se politici shodli na České a Slovenské Federativní Republice. Existovala do konce roku 1992, kdy se stát rozdělil.

Jaroslav Skalický, Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme