Před 275 lety přišli Češi do Rixdorfu. Česká vesnice jako součást Berlína žije dodnes

V české vesnici v Berlíně se oslavuje. Přesně před 275 lety přišli do Rixdorfu první čeští uprchlíci. Protestant, pruský král Fridrich Vilém I., dovolil v době pobělohorské rekatolizace 18 rodinám českých bratří, celkem asi 350 lidem, usadit se v tehdejší vesnici Rixdorf. Dnes je česká vesnice jednou z historických atrakcí berlínské čtvrti Neuköln. Městský znak zdobí dodnes husitský kalich. Většinu obyvatel ale tvoří muslimové.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká vesnice Rixdorf v Berlíně

Česká vesnice Rixdorf v Berlíně | Foto: Klára Stejskalová

Ulička Jana Husa, na zvoncích domů jména jako Motl, Kristek, Maršál, Zoufal – dodnes žijí v Rixdorfu potomci českých bratří. Jde už o dvanáctou generaci. Česky z nich ale nemluví už nikdo.

„Naši Češi jsou součástí dějin naší čtvrti. Dnes tu žije 61 národností. A Češi byli vůbec první přistěhovalci, kteří si sem našli cestu. Jsou důkazem toho, jak by měla vypadat integrace. Váží si svých kořenů a přitom jsou výborní novokolíňané a dobří přátelé. Proto si české vesnice vážíme a chceme ji ještě více vyzdvihnout jak pomník,“ říká starosta čtvrti Neuköln Heinz Buschowsky.

Přehrát

00:00 / 00:00

V české vesnici v Berlíně natáčela zpravodajka ČRo Klára Stejskalová

Česká vesnice se teď obleče do nového. „Domy dostanou nové fasády a vysadíme tu stromovou alej, jaká tu kdysi stála,“ doplňuje starosta. Na slavnostní akt se přišli podívat i místní prvňáčci a symbolicky zasadit první květinu. Ti zatím o tom, že jsou v české vesnici, nemají ani tušení. Český duch tu ale podle velvyslance Rudolfa Jindráka navzdory tomu, že naprostá většina místních jsou dnes muslimové, přetrvává.

„Zachoval se minimálně v budovách a v nadšení lidí, kteří tuto tradici podporují. A zachoval se v církevní části. Reformovaná církev, kterou sem čeští bratři přinesli v 18. století, dodneška více méně funguje a je velmi aktivní,“ podotýká Jindrák.

České vedlejší cestičky

A právě v místním kostelíku se potomci uprchlíků od Ústí nad Orlicí scházejí dodnes. Letos chystají k výročí výstavy i veselice. "Celá jedna vesnice zůstala tehdy tajně protestantská, než ji objevili jezuiti. Našli tam Bibli Kralickou. Částečně je pozatýkali, a proto zbytek vesnice uprchl přes Sasko do Berlína," přibližuje Henning Vierck.

Vierck, vysoký muž s dlouhým bílým vousem, ředitel Komenského zahrady je také přesvědčený, že český duch tu přetrvává dodnes: „Pruský zvyk je postavit domy v řadě, stromová alej bude také v jedné linii, což je jen pokračováním pruské tradice, ale Češi jsou pragmatičtí. Češi když vidí zeď, udělají nějakou kličku okolo a tenhle zvyk přetrvává i u11. a12. generace potomků Čechů, což považuji za fantastické.“

Česká vesnice Rixdorf v Berlíně | Foto: Klára Stejskalová

Henniga Viercka neokouzluje jen česká schopnost najít vedlejší cestičky. Celoživotně ho ovlivnily myšlenky Jana Amose Komenského. Právě Komenského zahrada je dnes vůbec nejživějším centrem české vesničky v Neukölnu. Čím oslovuje turecké a arabské přistěhovalce, kteří jsou dnes většinovou populací této berlínské čtvrti?

„Mnoho lidí, kteří tu žijí v exilu, přišli z venkova a tady uprostřed metropole najdou kousek vesnice, vytvářejí své společenství a co je důležité, v Zahradě vzniká rozhovor mezi rozdílnými přistěhovaleckými společnostmi.“

A těch je tu dnes skutečně nespočet. Češi před 275 lety jen přistěhovaleckou vlnu do této části Berlína odstartovali. Tu poslední tvoří Španělé. A symbolicky už za 14 dní tu španělský umělec představí vizuální instalaci Betlémské kaple, kterou si tu Češi postavili a která byla zničená při bombardování v roce 1943.

Klára Stejskalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme