Před 30 lety zahájil Gorbačov pád sovětského impéria, dnes Západ kritizuje

Před třiceti lety začal Michail Gorbačov měnit Sovětský svaz a s ním i celý svět. Po nástupu do čela sovětských komunistů 11. března 1985 totiž zahájil reformy komunistického systému. Přispěl tak k pádu Berlínské zdi i totalitních režimů ve střední a východní Evropě a také ke konci studené války. Dnes ale Gorbačov Západ kritizuje kvůli protiruským sankcím uvaleným v reakci na anexi Krymu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michail Gorbačov v New Yorku s prezidentem Reaganem a viceprezidentem Bushem v prosinci 1988 | Foto: public domain, U.S. National Archives and Records Administration

25 let po pádu Berlínské zdi se Michail Gorbačov vrátil na místo činu a opět se dočkal ovací. Přesto už ale tentokrát nebudil někdejší sovětský vůdce takové nadšení jako na konci 80. let minulého století, kdy byl na vrcholu popularity, zejména na Západě.

Tehdy jeho politice otevřenosti a zároveň odmítnutí Brežněvovy doktríny, práva intervence a vměšování tleskali Ronald Reagan, George Bush i Margaret Thatcherová. Nakonec Gorbačov získal v roce 1990 i Nobelovu cenu míru a o dva roky později také ocenění Ronald Reagan Freedom Award.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před třiceti lety začal Michail Gorbačov měnit Sovětský svaz a s ním i celý svět. Tématu se věnoval redaktor Robert Mikoláš

Doma si však Gorbačov respekt nezískal, naopak. Rusové mu vyčítali zdražování i ztrátu jistot a dodnes mu mnoho z nich neodpustilo rozpad sovětského impéria. Po odchodu do ústraní ale Gorbačov začal kritizovat Západ a hlavně Spojené státy.

„Pokud začnu vypočítávat, co všechno Američané porušili, na čem jsme se před lety domluvili, tak to bude dlouhý seznam. A najednou si všimli, že Rusko se proti jejich chování postavilo. Mysleli si, že jen oni mohou být pány situace. Ale Rusko nechce stát stranou. Dokáže už dnes opět reagovat a prát se za své zájmy,“ řekl Michail Gorbačov v dřívějším rozhovoru pro Český rozhlas.

Gorbačov v posledních letech nesouhlasí zejména s americkou zahraniční politikou. „Po konci studené války byli Američané prvními, kdo začal přemýšlet o novém světovém uspořádání světa. A jakmile se rozpadl Sovětský svaz, ucítili, že mají velkou šanci, kterou nesmí propásnout. Začali takříkajíc do svých sítí lovit nové spojence z bývalého východního bloku,“ poznamenal.

„No a výsledkem toho je nynější napjatá situace. Podle mého jde ale o velkou, zejména strategickou chybu," dodal někdejší vládce Sovětského svazu, který se stal i jeho prvním a zároveň i posledním prezidentem.

Reagan a Gorbačov, podpis smlouvy o jaderném odzbrojení | Foto: White House

Dnes 84letý Michail Gorbačov přitom neskrýval odpor proti režimu současného vládce Kremlu Vladimira Putina. Vloni však podpořil anexi Krymu, kterou vnímá jako napravení někdejší chyby sovětského vedení, konkrétně Chruščova, který poloostrov předal Ukrajině.

Svět si však Gorbačova bude pamatovat především jako muže, který změnil svět. Ostatně i díky tomu dostal v roce 1999 od českého prezidenta Václava Havla Řád bílého lva.

Michail Gorbačov | Foto: Český rozhlas

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme