Před 35 lety měla ČS armáda vpadnout do Polska, z operace Krkonoše 1980 ale sešlo

Chybělo málo a Československá armáda vstoupila do Polska. Přesně před 35 lety nasedli vojáci do tanků, vyfasovali ostrou munici a čekali na rozkaz k obsazení polského pohraničí v rámci operace Krkonoše 1980.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tank T-55 | Foto: www.army.cz

Tanky s bílými pruhy symbolizují sovětskou invazi do Československa v roce 1968. Bílé pruhy měly ale i některé československé tanky, které 6. prosince roku 1980 vyrazily do Krkonoš. Pod záminkou vojenského cvičení se armáda připravovala na obsazení polského pohraničí. Do sousední země měly vpadnout dvě tankové divize a okolo 17 tisíc vojáků.

V Polsku se schylovalo ke stannému právu, a komunisté chtěli potlačit polský lidový odpor. Československé tanky nakonec do Polska nevjely, ovšem vojáci to stále mají v paměti. Jejich vzpomínky zachytila společnost Post Bellum.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dvě tankové divize a 17 tisíc vojáků. Armáda ČS měla v rámci operace Krkonoše 1980 obsadit polské pohraničí. Více v reportáži reportéra ČRo Lubomíra Smatany

„Bylo to šílený, byla mi hrozná zima. Já měl ten pancerfaust u sebe, kterej jsem nechtěl ztratit, protože by mě určitě zavřeli. No a věděli jsme, že jedeme na Poláky. To jsme věděli, samozřejmě o tom mluvili i důstojníci. Hlavně z nich byl cítit hroznej strach,“ vzpomíná pamětník František Netušil z Plzně. V době akce nazvané Krkonoše 1980, sloužil jako ženista u tankového pluku. Bylo mu 19 let.

„Byli na nás takoví opatrnější. Najednou jsme nebyli kreténi a debilové. Tyhle slova nezapomenu. Ještě budete rádi, že máte na hlavách ty blembáky. Teď se vám konečně budou hodit, teď jedete naostro,“ popisuje někdejší ženista.

V obrněném transportéru uháněl směr Polsko také jihlavský rodák Vítěslav Pelc. Jako velitel tří obrněných vozů dostal rozkaz obsadit polskou vesnici za hranicemi:

„Mluvilo se o nějaké Goře. Měli jsme obsadit náměstí. Já jsem měl stát uprostřed. Měli připravené mapy, letecké snímky, všechno. A pak že nafasujeme ostrou munici,“ popisuje přípravy na akci.

Československá armáda nakonec rozkaz k obsazení Polska nedostala. Za 4 dny se vojáci stáhli zpět do kasáren.

„Operace Krkonoše 1980 byla velmi sledovaná třeba vojenskou kontrarozvědkou. Máme k tomu velké množství dokumentace. Dokonce tam byly i případy, kdy vojáci mezi sebou hovořili o tom, že v případě invaze dezertují nebo něco takového,“ říká historik Petr Blažek.

Zdůrazňuje přitom základní fakt, že o stažení armády nerozhodovala Praha, ale jako tradičně Moskva. Ta v té době napadla Afghánistán a očekávala ozbrojený odpor i v Polsku.

„Nedalo se předpokládat, že by Poláci, kteří měli za sebou tradici bojů s Ruskem i se Sovětským svazem, byli pasivní. V dokumentech se objevuje velká obava, že by se polská armáda mohla zachovat úplně jinak, než by se dalo očekávat z pohledu komunistické strany.“

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme